Příprava profesionálních sportovců je nesmírně složitá záležitost, na které se obvykle podílejí obří týmy lidí v čele s trenéry, maséry, fyzioterapeuty či třeba mentálními kouči. Příliš přitom nezáleží na tom, o který z mnoha existujících sportů se jedná – výborná fyzická a psychická kondice je základem úspěchu vždy.
V posledních letech pronikají do tréninkového procesu i do samotných soutěžních výkonů také moderní technologie. Aktuální pandemie jejich nástup uspíšila. Řada sportovců dlouhé měsíce nemohla využívat své tréninkové zázemí, a tak byli odkázáni na to, co jim umožnila virtuální realita a velikost jejich obývacího pokoje.
Stačí chytrý rotoped
Právě v obýváku nejčastěji najdeme rotopedy, na kterých trénují profesionální cyklisté i nadšenci do silniční cyklistiky. Jenže zatímco ty, které se vyráběly před dvaceti lety, uměly změřit jen ujetou vzdálenost a pár drobností k tomu, dnes prodávané rotopedy jsou často doslova bránou do alternativní reality plné napínavých soutěží. Po napojení na televizi, internet a službu Zwift je totiž možné ve virtuálních online závodech poměřovat síly s tisíci dalších cyklistů na celém světě.
Až na olympiádu
O zajímavá klání není na Zwiftu nouze. V letošním roce bylo možné porovnat svou kondici s ostatními v rámci virtuálních etap slavného závodu Tour de France. Svůj oficiální Zwift závod vypsal také Mezinárodní olympijský výbor v návaznosti na hry v japonském Tokiu. Aby se zamezilo podvádění, je účast na těchto vrcholových akcích podmíněná zakoupením některého z certifikovaných rotopedů, který zaručí, že je měření stoprocentně přesné a odpovídá skutečně podanému sportovnímu výkonu.
Ti nejlepší cyklisté z obýváku soutěží i o hodnotné ceny nebo peněžní odměny! Služba je mezi sportovci natolik oblíbená, že nedávno začala fungovat i ve verzi pro běžce na pohyblivých pásech a závodníky na horských kolech, kteří sjíždějí virtuální kopce (téměř) bez rizika úrazu.
Hokejka s čidlem pohybu
Virtuální realitu do přípravy hokejistů přináší česká tréninková hra Sense Arena. A to od žáčků až po hvězdy NHL v čele s Davidem Pastrňákem. V rámci takzvané „suché přípravy“ přenese hráče pomocí helmy s VR na počítačové kluziště, kde na něj čeká řada dovednostních disciplín.
Po každém tréninku je možné zobrazit podrobné statistiky a doporučení, na co se zaměřit příště. Střelba, přesnost přihrávek nebo rychlost reakcí. Sense Arena napoví. Novinkou je speciální verze pro brankáře, kteří mohou pracovat na svých reflexech, zatímco na ně vylétávají virtuální puky. Podle srovnávací studie je tento způsob tréninku přibližně o 10 až 20 % efektivnější než na skutečném hřišti. Svoji virtuální arénu tak má HC Sparta Praha i Las Vegas Golden Knights.
Kamery, rádio i navigace
Práce s velkým množstvím dat výrazně pomáhá předním klubům pochopit, proč se někteří hráči prosazují, a jiným se naopak zrovna tolik nedaří. Zajímá vás, kde se tato data berou? Odpovědí je Tracab – technologie snímání statistických ukazatelů v reálném čase, a to z celé řady sportů.
Kdo naběhal kolik kilometrů? Kteří hráči se častěji vrací bránit? Komu se povedlo kolik přihrávek a kdo by naopak zasluhoval vystřídat nebo posadit rovnou na tribunu? Trenérům a sportovním manažerům pomáhají data získaná třemi technologiemi. U sportů na velké ploše (například orientační běh) pomáhá GPS.
Ve vnitřních prostorech pak poslouží čipy zabudované např. do bot sportovců, jejichž poloha v aréně se zaznamenává pomocí triangulace. Vůbec největší potenciál má ale analýza kamerových záznamů v reálném čase s pomocí umělé inteligence. K plnému pokrytí fotbalového hřiště stačí šest kamer!
Lepší než Ronaldo
Chtěli byste vyzvat hvězdu fotbalové ligy na penaltový souboj? Tak přesně tuhle možnost máte v aplikaci Live Penalty od českých tvůrců. Umožňuje kopnout prostřednictvím virtuálního rozhraní na telefonu skutečný pokutový kop na živého brankáře – třeba reprezentačního gólmana Filipa Nguyena. Doleva dolů? Tam to podle výsledků kopou všichni! Tak doprava nahoru? A co když tam zrovna skočí? Nervozita stoupá, konečné rozhodnutí je ale na každém hráči.
Když živí rozhodčí nestačí
V profesionálním sportu jde často o každou setinu vteřiny či milimetry, které dělí úspěšné údery a kopy od těch neúspěšných. Stává se tak, že vrcholoví sportovci narážejí na limity toho, co ještě dokáže lidské oko a vnímání zpracovat a rozhodnout. Proto je čím dál větší množství sportovních událostí doslova pod drobnohledem moderních technologií, jejichž cílem je přispět k větší férovosti a spravedlnosti.
Jestřábí oko
Patří mezi ně například takzvané Jestřábí oko od stejnojmenné společnosti Hawk-Eye. Slouží pro rozhodování velmi těsných míčků na tenisových utkáních. Původně se používalo pouze na čtyřech největších tenisových turnajích světa (tzv. grand slamech) a Turnaji mistrů, postupně si však svou cestu našlo do většiny velkých tenisových areálů na světě.
Pro přesné vyhodnocení je potřeba nainstalovat na kurt minimálně 10 kamer s vysokým rozlišením a snímací frekvencí alespoň 60 snímků za vteřinu. Novinkou je testování Jestřábího oka i na antukových dvorcích, protože na tom, zda byl míček dobrý, nebo ne, se často po prohlédnutí stopy neshodnou ani dva různí certifikovaní rozhodčí.
Všemocný VAR
Fotbal se zavedení moderních technologií bránil dlouhá desetiletí. Jenže pak vše změnil jeden gól-negól. Frank Lampard dostal na mistrovství světa v roce 2010 míč celý metr za brankovou čáru, jenže rozhodčí to neviděli a branku neuznali! Anglie prohrála a vypadla z turnaje. Už o pár měsíců později se na stadionech objevily chytré kamery, které poznají, že je míč celým objemem v brance, a vyšlou signál do hodinek rozhodčího. V posledních letech systém VAR řeší i sporné penalty, červené karty či ofsajdové situace. Často kritizovaná je ale závislost na lidském faktoru. Nově se tak testuje například automatické vyhodnocování ofsajdů pomocí 3D modelů.
