Nadzvukové drony reprezentují příští generaci armádních letounů, které mají snížit náklady na vojenský výcvik a představit technologie snižující aerodynamický třesk při prolomení zvukové bariéry.
Stop hromobití
Zvukový třesk je projev rázové vlny, kterou v atmosféře způsobují objekty rychlejší než zvuk. Hromobití je nepříjemné pro piloty nadzvukových letadel, pro samotné stroje i pro lidi na zemi. Nežádoucí efekt mají nové drony určené pro US Air Force zmírnit svým unikátním designem.
Nové stroje, které pro americké letectvo začala vyvíjet společnost Exosonic, připomínají létající doutníky. Snížit třesk má jejich extrémně protáhlá příď, speciálně tvarovaná špička, aerodynamický tvar trupu a nízká hmotnost.
Nadzvuková rychlost i v civilu
Kromě nových tvarů a technologií mají nadzvukové drony ušetřit armádě peníze i rizika spojená s leteckým výcvikem. Čím více bezpilotních strojů vzlétne, tím méně bude zapotřebí živých pilotů a těm stávajícím poskytne chytrá technologie kvalitnější přípravu. Voják už nebude muset jinému hrát nepřítele.
Podrobné technické detaily nadzvukového dronu zatím nejsou známy. Připravovaná technologie se však podle výrobce uplatní i v civilním letectví. Hlavním cílem výrobce je zkonstruovat dopravní letadlo pro 70 pasažérů, které by díky svému tichému chodu létalo nadzvukovou rychlostí bez omezení. Dosud mají letadla povoleno překročit rychlost zvuku jen ve velkých výškách a nad oceánem.
Rekordní i tragický Concorde
Dosud jediným komerčně využívaných dopravním nadzvukovým letounem byl legendární Concorde ve službách dopravců British Airways a Air France. Jeho cestovní rychlost činila 2158 km/h, což je téměř dvojnásobek rychlosti zvuku. V roce 1995 se mu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund.
Prozatímní stopku v civilním letectví vystavily Concordu i celé nadzvukové technologii nehospodárný provoz, hlučnost, omezená přepravní kapacita a především tragická nehoda slavného stroje u Paříže před jednadvaceti lety, při které zemřelo 113 lidí.
