Vodní plochy zabírají většinu povrchu naší planety. Mohli byste si myslet, že lidé už mají všechna jejich zákoutí prozkoumaná. Na hladině anebo těsně pod ní možná ano, ale jakmile se podíváte trochu hlouběji, tak narazíte na nezmapovaná území.
Dna moří a oceánů se totiž neustále mění. Kolísající hladina, a tedy i hloubka, usazování sedimentů, eroze, proudění vody, případně důsledky činnosti lidské civilizace - to vše mění podobu mořského dna. Jeho správné zmapování je důležité nejen pro námořní dopravu, ale také pro armády celého světa.
Mapovat rozsáhlé vodní plochy je však technicky i ekonomicky nesmírně náročné. Ještě donedávna to bylo možné jen s lidmi ovládanými loděmi, které mají vysokou spotřebu paliva, potravin a peněz na platy námořníků. Nástup dronů a dalších robotických pomocníků mění pravidla hry.
Otter jako vydra na dně
Norská společnost Maritime Robotics se dlouhodobě zabývá vývojem povrchových plavidel bez lidské posádky a specializuje se právě na mapování mořského dna. Nejnovější robot se jmenuje Otter neboli „vydra“ a připomíná zmenšený katamarán.
Jeho hlavní výhodou jsou kompaktní rozměry – na délku měří 200 cm, široký je 108 cm a vysoký 106,5 cm. Váží pouze 55 kg, což sice není málo, ale mezi robotickými plavidly patří mezi lehčí váhovou kategorii. Navíc ho lze jednoduše rozebrat na jednotlivé komponenty o hmotnosti 20 kg. Snadno ho tak převezete i v malé dodávce přesně tam, kam potřebujete a během hodiny složíte a připravíte na misi.
Robot na dálkové ovládání
Robot Otter je poháněn čtyřmi snadno vyměnitelnými bateriemi a elektromotory. Elektrický pohonný systém je poskládán z běžně dostupných komponent, takže ani případné opravy nejsou složité a ani drahé. Na jedno nabití vydrží plout až 28 hodin rychlostí 1 uzlu (1,85 km/h) nebo 20 hodin rychlostí dvou uzlů (3,7 km/h). Operátor může ovládat Ottera na dálku jak s pomocí aplikace pro mobilní telefon, tak podrobněji přímo přes ovládací stanici. Robot je vyroben s 4G a wifi připojením, na přání je možné doplnit i rádio s dlouhým dosahem.
Senzorové smysly
Ovládání Ottera do určité míry připomíná ovládání robotické sekačky. Můžete pro něj nastavit jednotlivé body, kterými musí proplout, anebo využít předem připravené šablony a zadat mu přesně dané vzory, které musí proplout. Ovládací stanice pak podporuje přímou vizualizaci sebraných dat pomocí lidaru, sonaru a ultrazvukového měření. Dohromady vysílají 1024 signálů za jeden impulz, například za sekundu, takže detailní mapa mořského dna vzniká živě přímo před vašima očima. Kromě základních senzorů lze na přání osadit mnohé další, například pro sledování kvality vody či rychlosti proudů.
Britové už ho zkoušejí
O tom, že Otter a jemu podobní nemají nouzi o zákazníky, svědčí skutečnost, že si ho už vyzkoušelo Britské královské námořnictvo. Během krátké doby se Otterovi podařilo v okolí námořní základny Portsmouth na jižním pobřeží Velké Británie sesbírat sonarová data o několika potopených vracích. Během jedné hodiny loď zmapovala plochu fotbalového hřiště. Do budoucna najde Otter využití i v dalších aplikacích, jako je třeba ochrana životního prostředí.
Roboti na hladině i pod ní
V Česku, zemi uprostřed evropského kontinentu bez přístupu k moři, nám to ani tak nepřijde, ale na hladině i pod ní právě probíhá velká revoluce. Otter je jen jedním z mnoha robotů nejrůznějších velikostí, kteří jsou navrženi pro to, aby mohli fungovat na hladině a pod ní. Jejich zaměření je na hlídání kritické infrastruktury, jako jsou elektrické nebo datové kabely a ropovody či plynovody. Mohou ničit miny nebo je i klást, vyhledávat ztracené objekty, chránit přístavy, pomáhat při průzkumu mořského dna a těžbě nerostů. A samozřejmě i sbírat informace pro bezpečnostní služby.
