Technologická společnost Facebook Inc., která provozuje sociální síť Facebook, chatovací aplikace Messenger a WhatsApp nebo populární platformu Instagram, změnila svůj název na Meta Platforms. Slovo meta odkazuje na myšlenku takzvaného metaverza, tedy virtuálního vesmíru, který je nadstavbou toho skutečného. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg je přesvědčen, že právě metaverzum má šanci přinést nové kulturní zážitky, pracovní příležitosti nebo sociální vazby. Propojení skutečné, rozšířené a virtuální reality je prý budoucností internetu.
Vývoj metavesmíru
Pro úspěch metaverza je zásadní, aby byl otevřený novým nápadům a funkcionalitám a přilákal velkou masu uživatelů. I proto na něm mají pracovat další tisíce vývojářů ze všech myslitelných technologických firem současnosti. Otázkou samozřejmě je, jakým způsobem si následně společnosti rozdělí příjmy z podnikání ve virtuálním vesmíru. Oprávněné obavy se vážou také k bezpečnosti připojených lidí. Analytici britského veřejnoprávního média BBC spočítali, že vývoj metavesmíru potrvá přibližně deset až patnáct let, takže na diskuze o tom, jak bude přesně fungovat, máme ještě relativně hodně času.
Drahé brýle pro virtuální realitu
Metaverse bude běžným uživatelům přístupný především skrze brýle pro virtuální realitu. I zde má své želízko v ohni Mark Zuckerberg, který v roce 2014 koupil společnost Oculus, výrobce populárních VR zařízení. Pro masové rozšíření metaverza je však nesmírně důležité, aby přístup do něj byl co nejjednodušší a nejlevnější. VR brýle za cenu aktuálně přesahující deset tisíc korun si ale nemůže pořídit každý. Pro výrobce levnějších kompatibilních zařízení se tak otevírá zajímavá obchodní příležitost.
Jeden život nestačí
Myšlenka virtuálního světa, ve kterém si lidé budou kupovat předměty, účastnit se společenských událostí, navštěvovat koncerty, vyřizovat své pracovní schůzky či dokonce jezdit na virtuální dovolené, zdaleka není ničím novým. Na počátku tisíciletí se do světla reflektorů dostala počítačová simulace zvaná Second Life (Druhý život), ve které si lidé reprezentovaní virtuálními avatary pořizovali pozemky v metaverzu. Na nich si stavěli domy, ve kterých později bydleli, pracovali a prožívali svou virtuální existenci. Second Life má dodnes přibližně milion aktivních uživatelů, kteří si říkají obyvatelé.
Ve hrách i filmu
Výše popsaný koncept je přitom velmi podobný tomu, co dnes můžete zažít v mnoha oblíbených počítačových hrách či herních ekosystémech, jako je Roblox, Fortnite nebo Minecraft. Metaverza jsou nesmírně populární také v soudobé popkultuře. Asi nejkřiklavějším případem z poslední doby je úspěšný film Ready Player One: Hra začíná, ve kterém ponurou realitu všedních dní supluje virtuální svět OASIS. A je pravdou, že hra o skutečný metaverzum v podání lidí zodpovědných za sociální síť Facebook začíná právě teď.
Vzkříšení Matrixu
Kultovní science-fiction film Matrix z roku 1999 popisuje rozsáhlou počítačovou simulaci, do které jsou lidé připojeni skrze přístroje pro virtuální realitu napojené přímo do jejich mozku. To, že jsou aktuálně v Matrixu, který není ničím jiným než iluzorním metaverzem zakrývajícím postapokalyptickou skutečnost, si ale neuvědomují. Na původní film navázala v roce 2003 dvojice pokračování s přídomky Reloaded a Revolutions. Letos o Vánocích se po 18 letech čekání vydáme do virtuálního světa, ve kterém vládnou stroje, už počtvrté – a to ve filmu Matrix Resurrections.
