Ze sedmi divů světa se do dneška dochovaly jen egyptské pyramidy, zatímco šest ostatních zaniklo následkem zemětřesení a požárů. Jaký konec potkal visuté zahrady Semiramidiny nikdo neví, ale víme, že na jejich slavný odkaz navazuje projekt ve Švýcarsku. Novodobé visuté zahrady rozkvetou ve městě Zug u břehů stejnojmenného jezera. Bezmála třiadvacet metrů vysoký reamek konstrukce pomáhají stavět roboti i umělá inteligence.
Visuté zahrady pro 21. století
Podle legendy nechala visuté zahrady postavit ve starověkém Babylonu asyrská královna Semiramis. Jejich pozůstatky se nenašly, v podobě zavlažovaných teras je známe jen z antického písemnictví. Při návrhu moderní stavby se proto projektanti nemohli držet historických nálezů, ale zvolili originální architekturu.
Visuté zahrady pro 21. století připomínají svícen tyčící se do výšky 22,5 metru. Monumentální konstrukce se skládá z pěti geometricky tvarovaných dřevěných „květináčů“ na 8 tenkých ocelových pilířích. Květináče samotné jsou složeny z 51 až 88 dřevěných panelů. Z nádob budou vyrůstat stromy, keře a záhony, aby uprostřed průmyslové čtvrti Tech Cluster Zug vytvořily zelenou oázu.
Umělá inteligence a roboti
Svojí okouzlující krásou údajně předčily starověké terasy všechnu babylonskou architekturu své doby včetně zikkuratu nebo Mardukovy cesty. Jejich novodobá varianta na oplátku reprezentuje technický pokrok ve stavebnictví. Umělá inteligence sama navrhla ideální konstrukci a nejtěžší práci svěřila robotům.
Díky počítačové technologii mohli projektanti ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zürich) zvolit neotřelý pracovní postup. Místo toho, aby nejprve navrhli technické parametry a požadavky stavby, kterým by přizpůsobovali vzhled, nechali počítačový program, aby sám vymodeloval několik různých architektonických variant a prezentoval jejich vlastnosti.
Ve virtuální realitě i skutečnosti
V několika virtuálních návrzích se různilo prostorové uspořádání květináčů, jejich velikosti, tvary i úhly pospojování. Lišil se také systém zavlažování a rozložení celkové hmoty. Projektanti si prošli návrhy ve virtuální realitě a vybrali řešení, které jim přišlo nejlepší. Když v něm ručně změnili detaily, systém celou geometrii stavby přepočítal do nové ideální konfigurace.
Podle vybraného modelu nyní konstrukci visutých zahrad skládají s milimetrovou přesností čtyři robotická ramena ve spe cializované dílně. Počítač naprogramoval práci tak, aby si při práci nepřekážela. Po nejtěžší práci se dostane na řemeslníky, kteří ručně slepí díly k sobě speciální pryskyřicí.
Novodobé visuté zahrady budou ve Švýcarsku vztyčeny a osázeny letos na jaře.
„Už nyní ale prokázaly svoji hodnotu, když ukazují budoucnost interaktivního designu a pokrok v digitalizaci výroby,“ říká profesor Matthias Kohler z ETH Zurich.
Visuté zahrady Semiramidiny:
Zázrak, který možná neexistoval
Visuté zahrady Semiramidiny patří mezi sedm divů starověkého světa. Pravděpodobně vznikly na příkaz krále Nabukadnezara II. kolem roku 600 před naším letopočtem. Zahrady se měly nacházet v Babylonu v oblasti dnešního Iráku. Tvořit je měly důmyslně zavlažované kaskádovité terasy překypující zelení.
Půvab zahrad byl prý tak nesmírný, že je lidé označovali za pozemský ráj. Archeologicky však nejsou doloženy, známe je pouze z několika malířských a literárních děl. Profesorka Oxfordské univerzity Stephanie Dalleyová dokonce tvrdí, že zahrady nevznikly v Babylonu, ale ve městě Ninive vzdáleném 450 kilometrů.
