Argus je víceúčelové bezpilotní plavidlo označované zkratkou USV . Na palubu vás nevezme, i kdybyste pěkně poprosili. Pro posádku totiž není na devět metrů dlouhé a pět tun těžké lodi žádné místo, řídí ji a naviguje počítačová technologie ukrytá v trupu.
Oko pod mořskou hladinu
Na víceúčelové palubě může loď Argus vozit výbavu pro nejrůznější účely, nejčastěji ale bude sloužit vědcům, energetikům nebo vojákům. Se sadou senzorů může například mapovat podmořské dno v hloubce od dvou až do dvou set metrů.
Při zapojeném speciálním elektromagnetickém zařízení bude Argus pod vodou dokonce vyhledávat nevybuchlou munici. Může také zkoumat životní prostředí v oceánech či vybírat místa vhodná pro stavbu plovoucích větrných elektráren a tato zařízení pak jezdit kontrolovat.
VIDEO: Autonomní loď Argus se představuje
Na moře se Argus může přesunout i po souši. Lodě je akorát tak veliká, aby se vešla do standardního přepravního kontejneru. Přímo na vlnách ji pak ochrání konstrukce z umělých vláken, které odolají i arktickému klimatu a námraze.
Průzkumnou rychlostí od 6 do 12 kilometrů za hodinu by Argus mohla brázdit světová moře až měsíc bez údržby. Pohon lodi zajistí hybridní systém, ve kterém se kombinuje elektromotor a malý spalovací (naftový) motor. Zvládne maximální rychlost 24 km za hodinu.
Na dálku pod kontrolou
Na jeden zátah dokáže Argus při průzkumné rychlosti urazit až dva a půl tisíce námořních mil, to je přibližně 4500 kilometrů - asi jako cesta autem tam a zpět přes půl Evropy z Prahy do Madridu, hlavního města Španělska. I když se ale na vlnách dokáže loď pohybovat sama, neznamená to, že není pod kontrolou člověka.
Loď je vybavena dálkovým ovládáním přes sítě Wi-Fi a LTE (jaké se používají v mobilních telefonech). Radar a kamery na palubě lodi zajistí, že operátoři budou vždy vědět, co se kolem ní děje a budou upozorněni na hrozící kolize s jinými plavidly. Těch, které se pohybují samy, bude na hladině oceánů přibývat.
Příprava na autonomní válku
V posledních letech vznikají bezpilotní USV plavidla v loděnicích celého světa. Nejčastěji jsou určena pro vědecké a vojenské mise. Hned na dvou typech samořiditelných plavidel pracuje například turecký zbrojní průmysl.
Video: nová USV plavidla z Turecka
Turecké samořiditelné loďky mají sloužit k průzkumu, ale i ve válce. Osazené příslušnými zbraněmi jsou schopné bojovat na hladině i proti ponorkám a dokážou chránit pobřežní základny a přístavy.
Obě turecká plavidla mohou plout rychlostí až 40 uzlů, tedy asi asi 75 km za hodinu. Ve službě vydrží až čtyři dny bez doplňování zásob.
