Na soutěži vzpěračů by novou svalovou vestu ze Švýcarska zakázali. Dává totiž člověku velkou porci síly navíc. Přitom je lehká a snadno se nosí. To je vlastnost, která ji odlišuje od mnohem masivnějších svalových obleků, takzvaných exo-skeletonů.
Pomocník v lehkém balení
Myoshirt vyvinuli ve švýcarském výzkumném centru ETH Zurich jako lehkou svalovou blůzku s manžetami pro paži a předloktí. Na rozdíl od exo-skeletonů, což jsou masivní robotické kostry, nemá vesta žádné pevné součásti a na těle nenahrazuje ani kosti, ani klouby, jenom svaly a šlachy.
Ve švýcarské vestě pro ruce a trup se nedají zvednout tak těžká břemena jako s exo-skeletonem. Úbor je však pohodlnější a praktičtější a může se hodit nejen pro těžce pracující lidi, pro které by měly být exo-skeletony jednou přednostně určeny.
Senzory, lanka, textil a počítačový program tvoří dohromady umělé svalstvo Myoshirt • Zdroj: Florian Haufe/ETH Zurich
Pomáhat by vesta měla především tělesně postiženým, nebo také při rehabilitaci pacientů po operacích. „Terapeutické přístroje v nemocnicích jsou sice dobré, ale často drahé a nepraktické. Vestu jako pomůcku by přitom mohli pacienti používat v každodenním životě a cvičit s ní i doma,“ říká výzkumnice Marie Georgarakis z ETH Zurich, kde vzniká také podlaha schopná nabít domácí elektroniku.
Textilní vesta od curyšských výzkumníků funguje díky soustavě počítačových senzorů zašitých přímo do látky. Ty monitorují pohyb horní části lidského těla a v případě potřeby mu mechanicky pomohou.
Extra porce síly navíc
Umělá síla vzniká ve vestě mechanicky. Když počítačový program pozná, že chce člověk usilovněji zvednout ruku, spustí motorek, který přitáhne lanka nahrazující šlachy. Zkrácením příslušného lanka se pak snadněji zvedne ruka i s břemenem.
Představuje se Myoshirt, vesta s umělými svaly
Prototyp svalové vesty v současnosti prochází testováním. Výzkumníci už provedli například pokus se dvanácti účastníky. Deset z nich bylo zdravých, zbývající dva trpěli tělesným postižením. Všem se při pokusu zvedalo závaží snadněji se svalovou vestou než bez ní. Pacient s poraněnou míchou dokonce cvičil třikrát déle.
Než bude vesta moci pomáhat lidem, musí ji výzkumníci ještě lépe přizpůsobit tělu, aby se dobře nosila pod oblečením. Zmenšit musejí také některé technické součásti, především elektroniku. V současnosti je řídící jednotka k ovládání senzorů velká asi jako krabice od bot a váží 4 kilogramy. Nedá se tak nosit společně s vestou, v praxi ji mohou využít zatím jen vozíčkáři.
