Česká zemědělská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava od roku 2017 dohromady se složkami integrovaného záchranného systému a Horskou službou ČR pracují na speciální aplikaci zvané Pátrač. Pod hlavičkou Ministerstva vnitra, pod které spadá i Policie ČR, se lidé s různými specializacemi od etologie až po geoinformatiku zabývají využitím vyspělých technologií a čichových schopností psů. Cílem je přitom zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu.
Ohrožené děti i senioři
S organizací hledání pohřešovaných osob nově může pomoci i počítačový software Pátrač. Policista do něj nejprve zadá vstupní údaje, kterými jsou například místo, kde byla hledaná osoba naposledy spatřena či takzvaný typ pohřešovaného. U dětí je to věk, u dospělých například diagnózy jako stařecká demence, Alzheimerova choroba či sklony k sebepoškozování.
Speciální kategorií je turista, tedy člověk, který jen ztratil orientaci, ale nic mu není, takže mohl dojít velmi daleko. Na základě zadaných parametrů lze spočítat pravděpodobnost, s jakou bude daná osoba nalezena v určité vzdálenosti od původního bodu.
Pes do lesa, potápěč do vody
Území pro pátrání se následně rozčlení do takzvaných sektorů. Jde o geografické oblasti o velikosti, jež se liší podle typu pátrače. Zatímco budou potápěči prohledávat 1 hektar vodní plochy, stihne trénovaný psovod projít klidně desetinásobnou oblast.
Dostupné zdroje pro pátrání, mezi které patří také pěší hledači, čtyřkolky nebo drony, se rozdělí mezi jednotlivé sektory. Ty jsou obvykle oddělené přirozenými hranicemi, jako je potok či konec lesa. Platí přitom, že pro vyhledání osob v různých sektorech se dle typu porostu či obtížnosti terénu může hodit odlišný typ pátračů. Po ukončení výpočtu v aplikaci může začít samotné hledání ztraceného člověka.
Když satelity pomáhají
Důležité je, že všichni, kdo se akce účastní, u sebe mají chytré zařízení, které dokáže podle GPS přesně zaznamenávat jejich polohu. Kynologové pro tyto situace využívají speciální obojky s GPS, aby se zaznamenala i místa, kam vyběhl čmuchat samotný pes. Veškerá data se následně ve formátu GPX exportují a předají koordinátorovi pátrání, který přesně na počítači vidí, která místa už se podařilo propátrat, a může určit další postup.
Pátrač umí sbírat některá geodata i přímo on-line, například ze systému GINA, který používá policie a hasiči, nebo z aplikace HS Messenger, kterou pro lokalizaci používá Horská služba ČR. Aplikace dokáže složitou práci s organizací pátrání, rozdělením sektorů a vyhodnocováním zastat během několika minut. A tím výrazně zvýšit šanci, že se pohřešovaného podaří najít v pořádku a co nejblíže od místa, kde byl naposledy spatřen.
Využití Pátrače v praxi
Dosud nejznámějším využitím aplikace Pátrač je hledání osmileté holčičky Julie z Německa, která se ztratila v okolí nejvyššího vrchu Českého lesa Čerchova na Domažlicku loni v říjnu. Během třídenního pátrání se vystřídalo přibližně 600 osob, a tak byla právě chytrá aplikace klíčová pro zaznamenávání toho, kde všude již rojnice lidí či psovodi po dívce pátrali. V tomto případě jde naštěstí o příběh s dobrým koncem, Julii se podařilo najít v pořádku, jen unavenou a prochladlou.
