Laser, tedy úzký svazek elektromagnetického záření, je skvělá věc. Umí toho totiž hodně. Některé lasery jsou využívány pro čtení CD, DVD a dalších optických datových nosičů. Jiné přijdou vhod při operaci očí. A kočky? Ty bod od laserového ukazovátka přímo zbožňují! Lasery v laboratoři zas dokáží simulovat podmínky podobné jako na povrchu Slunce a tím pomáhat výzkumu jaderné fúze. Dokáží ale také sestřelovat drony nebo projektily.
Lasery na bojišti
O využití koncentrovaných světelných paprsků ve zbraních snili autoři sci-fi filmů a knih ještě předtím, než v 60. letech vědci konečně zkonstruovali první laser. Teprve dnes se ale laserové zbraně zavádějí do skutečného použití. Americká armáda během letošního roku osadila první čtyři bojová vozidla Stryker laserem o výkonu 50 kW. To je podobný výkon, jako má 25 rychlovarných konvic. Zatímco konvice ohřívají vodu, laserový paprsek umí rozžhavit cíl na takovou teplotu, že ho efektivně zničí.
Klíčem je miniaturizace
Proč praktické nasazení laserů v armádách trvalo tak dlouho? Problém byl v jejich miniaturizaci. Navrhnout laser dost výkonný na to, aby uměl sestřelit třeba menší dron nebo projektil na vzdálenost jednoho či dvou kilometrů je samo o sobě těžké.
Ještě složitější je ale navrhnout ho tak malý, aby bylo možné ho namontovat třeba na bojové vozidlo nebo dokonce i rychlou pouštní buginu. Proto se ostatně první laserové zbraňové systémy objevily poprvé na amerických lodích, a to už v roce 2014. Na lodi je místa o mnoho víc. Laser se tam osvědčil jako ničitel menších letadel, dronů, raket a rychlých člunů. Dnes už má americké námořnictvo minimálně dvě lodě vybavené lasery.
Snadná obsluha
Lasery nacházejí využití především jako obranná zbraň proti novým výzvám 21. století, jako jsou chytré střely nebo hejna dronů. Ty umí laser efektivně a zároveň docela levně eliminovat. Nepotřebuje totiž žádné náboje ani složitou obsluhu. Stačí zdroj elektrické energie a operátor, který nakonec „stiskne spoušť“ poté, co správně rozpozná, že zaměřený cíl skutečně představuje nebezpečí.
Žádné náboje
Další výhodou moderních laserových zbraní je modularita. Jejich jednotlivé části, ať už je to samotný laser nebo senzory, lze různě skládat podle potřeby. A také je snadno integrovat do už existujících systémů protiletecké obrany, např. u vojenských základen.
Vyrábějí se v různých velikostech, snadno je přimontujete na vozidla, lodě i letouny a vrtulníky (např. americký Apache). Zároveň je jednoduché s jejich pomocí chránit i civilní infrastrukturu, jako jsou stadiony, jaderné elektrárny, letiště a jiné potenciálně hodnotné cíle např. pro teroristy.
Nejsou vidět ani slyšet
Nepředstavujte si ale laserové zbraně jako ze Star Wars. Výstřel z laseru ve skutečnosti není vidět. Mnozí vojáci, kteří s nimi operují, přiznávají, že v praxi může jejich použití pro spoustu lidí vypadat trochu jako zklamání. Nic jim to ale neubírá na účinnost a ničivosti. Plochu zacíleného objektu totiž rozžhaví a tím poškodí jeho elektroniku a způsobí nefunkčnost.
Výzkum nových laserových zbraní probíhá i v Evropě, konkrétně ve skotském městě Livingston. Lasery proto pronikají také do britské armády. V Česku se výzkumu laserů určených pro mírové využití věnuje Laserové centrum HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy. Zde vznikají výrazně silnější a výkonnější lasery, než jsou ty dnes dostupné. Tyto lasery najdou uplatnění mimo jiné v průmyslu, kde pomáhají vytvářet zcela nové typy povrchu materiálů nebo opravovat ty stávající.
Nejvýkonnější laser na světě v Česku
V Dolních Břežanech nedaleko Prahy se nachází výzkumný ústav ELI Beamlines (hned vedle HiLASE). Jde o laserové centrum světového významu, kde byl nedávno dokončen nejvýkonnější laser na světě. Jmenuje se L4 Aton a dokáže na 150 femtosekund (femtosekund je miliontina miliardtiny sekundy) vyvinout pulzní výkon 10 petawattů (milion miliard wattů). Zařízení poslouží v medicíně, částicové fyzice, astronomii a mnoha dalších oborech.
