Na konci května mohli lidé v Česku vidět na železničních kolejích skutečný unikát. Ve vybraných městech se představil vodíkový vlak Coradia iLint. Jde o první osobní vlak na světě poháněný vodíkovým palivovým článkem. S historickými parními lokomotivami má společné to, že z něj jde pára -- ale pouze jako jediný odpadní produkt. Jinak nevypouští žádný kouř ani jiné emise.
Vlaky na vodík!
Podobně jako vodíkové auto jezdí vodíkový vlak na elektřinu. Tu produkuje vodíkový palivový článek díky jednoduché chemické reakci vodíku s kyslíkem. Vodík je však nutné pravidelně doplňovat podobně jako benzin do spalovacího auta. To se děje na speciálních vodíkových plnicích stanicích. V Česku zatím nejsou, ale od roku 2020 už jednu takovou má např. německé městečko Bremervörde v Dolním Sasku. Vodík si stanice vyrábí sama přímo na místě s pomocí elektrolýzy.
Alstom Coradia iLint - první vlak s vodíkovým pohonem • Zdroj: VTM.cz
Kam dráty nevedou
Právě v Dolním Sasku začaly už v polovině roku 2018 jezdit v pilotním provozu první dva vodíkové vlaky Coradia iLint francouzského výrobce Alstom (v Česku od něj známe vysokorychlostní vlak Pendolino) na běžné regionální trati. Tehdy čerpaly palivo z mobilní vodíkové čerpací stanice. Na jedno naplnění nádrží dokáže vodíkový vlak ujet asi 800 km.
Možnost poslat elektrický vlak na neelektrifikovanou trať má obrovské výhody. V Česku jsou totiž skoro dvě třetiny železničních tratí neelektrifikované. To znamená, že u nich nejsou rozvedeny troleje, ze kterých by elektrické vlaky mohly brát elektřinu. Musí po nich proto jezdit pouze dieselové vlaky. Jenže nafta je drahá a má vysoké emise. Česko i Evropská unie se v současné době snaží spotřebu nafty i emise omezit a vodíkové vlaky jsou jednou z cest, jak toho dosáhnout.
Bez plniček to nepůjde
Vodíkové vlaky jsou určeny právě pro kratší regionální trati, kterých je v Česku většina. Jejich nasazení by nakonec mohlo vyjít levněji, než tyto tratě nákladně elektrifikovat. V klíčových bodech ale bude ale nutné vybudovat už zmíněné plnicí stanice. Jedno natankování vodíkových nádrží trvá asi 20 minut. Podle předběžných odhadů by vodíkové vlaky mohly po českých kolejích začít „na ostro“ jezdit za pět let. Mezitím už se asi 80 souprav prohání nebo brzy začne po kolejích ve Švédsku, Německu, Itálii či Británii. Zájem o ně má dokonce i sousední Polsko.
Vodíkový vlak Alstom Coradia iLint • Zdroj: Živě.cz
Nebude to zadarmo
Vodíkový vlak Coradia iLint dokáže jet max. rychlostí až 140 km/h. Vzhledem ke stavu českých železničních tratí by tu ale mohl jezdit nejvýš rychlostí poloviční. Co se týká ovládání, nijak zásadně se neliší od běžných dieselových vlaků. Hlavním rozdílem s ohledem na komfort cestujících je ticho, na které jsou zvyklí lidé, kteří jezdí po elektrifikovaných tratích.
Další rozvoj vodíkových vlaků v Česku i celé Evropské unii podle odborníků závisí především na správném nastavení zákonů a ochotně investovat nemalé prostředky do rozvoje vodíkových plniček. Cena samotného vodíku je dnes kvůli vysokým cenám nafty téměř srovnatelná, a tak už to není ta hlavní překážka.
Vlaky umí nejen Francouzi
Kromě francouzského Alstomu, který byl první, se vývojem a výrobou vodíkových vlaků zabývají další firmy. Např. německý Siemens ukázal trakční jednotku Mireo Plus H. Její součástí je také mobilní přívěs pro skladování vodíku. Parametry jsou velmi podobné, jako v případě Coradia iLint: dojezd asi 800 km, výkon 1,7 MW a provozní rychlost až 160 km/h. Zkušební provoz zahájí vodíkový vlak Siemens v Bádensku-Württembersku v roce 2023 a o sedm kusů už mají zájem v okolí Berlína.
