Semafory existovaly už v době, kdy ještě nebyla auta. Využívaly se třeba na železnici, kde zabraňovaly srážkám vlakových souprav. Na silnici začaly úplně poprvé řídit rušný provoz koňských povozů na náměstí Parliament Square v Londýně v roce 1868. Po měsíci fungování ale semafor explodoval, protože byl plynový. Londýnská doprava se tak na pár let vrátila do chaosu řízeného ručně policisty stojícími uprostřed křižovatky.
Rozšíření semaforů
První elektrický semafor vztyčili před 108 lety v americkém Clevelandu 5. srpna 1914. Právě USA jsou kolébkou moderních semaforů, protože díky podnikateli Fordovi a jeho automobilce se v nich masově rozmáhalo vlastnictví osobních aut.
Audi Traffic Light Information systém je nově dostupný i v Düsseldorfu • Zdroj: Audi
V Československé republice se objevil automatický semafor poprvé v lednu 1930 na pražském Václavském náměstí (nahradil 3 roky starší ručně ovládaný semafor). Dnes semafory najdeme v každém větším městě. Platí přímá úměra, že čím komplikovanější je doprava, tím víc bude semaforů.
Jak seřídit světla
I starší typy semaforů umožňují nastavit různou délku cyklů podle denní doby. Moderní semafory jsou připojené k centrálnímu dispečinku a používají dynamické řízení. To znamená, že pomocí senzorů, jako jsou kamery, tlaková nebo jiná čidla ve vozovce, zaznamenávají objem dopravy a podle toho se pak určuje délka čekání na křižovatce nebo i sousedních křižovatkách.
Umělá inteligence zasahuje
Městští plánovači počítají do budoucna s vylepšenými semafory. Společnost LYT vyvíjí aplikaci, která sbírá informace z městských senzorů a upravuje v reálném čase chod semaforů tak, aby doprava byla co nejplynulejší.
Zkušební nasazení na 17 křižovatkách v americkém městě San Jose ukázalo, že se díky tomu doba cesty autobusu místní MHD zkrátila průměrně o 20 %. Právě hromadná doprava může z takových pokroků těžit zdaleka nejvíc, protože přepravuje násobně vyšší počet pasažérů než osobní auta.
Auto jako vysílač
V dalším vývojovém kroku se semafor i auta připojí k internetu s pomocí bezdrátového spojení, např. 5G sítí nebo internetu věcí. Auta tak bez problémů budou předávat informace semaforům nebo jinému silničnímu vybavení a opačně. Z toho plyne spousta výhod. Například mnohem dřív, než uslyšíte sirény, vás auto upozorní, že se v určitém pruhu blíží hasiči nebo záchranka, protože mu to řeknou právě semafory. Jindy vás dopředu informuje, že se někde stala nehoda a máte přibrzdit.
Brněnské testování
To vše je důležité pro budoucnost, ve které se na silnicích začnou čím dál tím častěji objevovat auta bez řidičů. Kvůli digitální komunikaci s městskou dopravní infrastrukturou dokážou lépe fungovat v extrémně složitém prostředí silnic a dálnic. Důležitá je ale v tomto případě tzv. „standardizace“, tedy aby si auta všech značek se semafory rozuměla. A právě v tomto směru zbývá spousta práce. Už dnes probíhají po celém světě zkušební projekty včetně třeba Brna, kde se na těchto technologiích intenzivně pracuje.
Nejlepší semafor? Žádný!
Ti nejlepší vědci na světě dnes pracují na systémech dopravního řízení, kdy nebudou potřeba žádné semafory. Robotická auta budoucnosti spolu totiž podle nich budou vzájemně komunikovat a už před přiblížením se ke křižovatce se domluví, jak ji vlastně projedou. Kolektivní umělá inteligence průjezd každého vozu propočítá tak, aby byl maximálně efektivní a každý se co nejrychleji dostal do svého cíle.
Nutno dodat, že některá velkoměsta v Africe a Asii už takhle dávno fungují. Tamní obří křižovatky nemají žádné semafory, přesto skrz ně denně projedou (takřka bez nehod) desítky tisíc aut, motocyklistů, cyklistů a dokonce i chodců. A prostě to nějak funguje!
