S nadsázkou říkáme, že než se člověk stal člověkem, musel nejprve slézt ze stromů. Zpátky na ně nás nyní posílá chytrá technologie, která pro indického architekta Manase Bhatiu vytvořila sérii dech beroucích vizualizací města srostlého s přírodou.
Domy jako květináče
V designérském cvičení pojmenované “AI x Future Cities” představuje architekt z Nového Dillí vizi života v roztodivně tvarovaných budovách, které vypadají jako květináče. Jejich bílé, zakroucené fasády se snoubí se zelenou barvou stromů, keřů a rostlin a doslova se plazí po zdech.
V příbuzném projektu nazvaném Symbiotic Architecture představuje architekt dokonce bydlení uvnitř konstrukce z živých materiálů připomínajících strom. Je jako stvořené pro Křemílka s Vochomůrkou. Autora inspirovaly sekvoje vždyzelené, největší stromy na světě. Rostou v americkém Národním parku Redwood. Nejvyšší sekvoj zvaná Hyperion měří 116 metrů, tedy tolik jako špička nejvyššího českého “mrakodrapu” AZ Tower v Brně.
Bydlení v zeleném městě a ve stromech pomohl architektovi vytvořit program Midjourney. Ten převádí příkazy člověka do digitálních obrázků. Bhatia zadal do systému klíčové fráze jako futuristické město, bioluminiscenční materiál, byty z řas, utopická technologie či symbióza a software vyrobil grafické návrhy, které autor ručně zdokonalil a zakomponoval do architektonické studie. Každý projekt upravoval designér přibližně stokrát, než obrázky dočistil v běžné grafické aplikaci.
Zelené plíce města
V přírodní metropoli se potkává takřka mimozemské scifi s hobitím Krajem a videohrou TES: Morrowind. Nejde ale jen o lákavý design. Město vsazené do přírody by podle autora mělo dýchat čistší vzduch a spotřebovávat méně energie. Také bydlení ve stromech má svou praktickou stránku. Místnosti usazené do přírodních materiálů lépe regulují svoji teplotu, což opět vede k hospodárnějšímu způsobu života.
Své úvahy čerpá Manas Bhatia z práce v indické architektonické kanceláři Ant Studio, jejíž projekty zahrnují modernizaci budov novými fasádami. Ty podporují přirozené větrání a snižují energetickou náročnost bydlení.
Plátno bez štětce
Možná více než na konkrétní podobu města v budoucnosti poukazuje Bhatiův projekt na využití umělé inteligence v tvořivé práci. Nová technologie se prosazuje v designu a možná změní i svět umění. První vlaštovkou je počítačem namalovaný obraz “Vesmírná opera”, který letos v létě zvítězil na umělecké soutěži v americkém Coloradu.
Než se počítačový návrh dostal na malířské plátno, upravoval ho autor Jason M. Allen přibližně 80 hodin. Sám přitom šéfuje firmě na výrobu deskových her a v uměleckých kruzích ho nikdo nezná. Vyvolává u odborníků otázku, zda kvůli technologii, která dokáže namalovat obraz, složit hudbu nebo napsat text, nezaniknou i kvalifikované a tvůrčí obory.
