Severní a jižní “bílé čepice” planety Země tají jako nanuk zapomenutý v nákupní tašce. Zatímco Arktida se Severním ledovým oceánem se v současnosti otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety, Antarktida na jihu se zahřívá dokonce třikrát rychleji. Výzkumný tým z americké Yaleovy univerzity proto představil nový plán, jak tání sněhu a ledu na obou zemských pólech zpomalit.
Stín z aerosolu
Bude-li tání ledovců pokračovat, nadbytek vody potopí příštím generacím domovy na pobřeží všech kontinentů. Podle vědců z Yaleu by však oba póly mohla začít ochlazovat speciální letadla, která do ovzduší začnou vypouštět speciální chladící směs s oxidem siřičitým nazvanou stratosférická aerosolová injektáž (SAI). Ta zastíní nebe podobně jako dým po velké sopečné erupci a sníží teplotu na povrchu.
Letouny, které svou činností napodobí mrak z běsnícího vulkánu, by se měly k pólům přibližovat ve výšce třinácti kilometrů nad mořem, tedy nad běžným dopravním provozem na hranici stratosféry. To je vrstva atmosféry ve výšce od 10 do 50 kilometrů a přibližně v její polovině se nachází známá ozonová vrstva, která nás chrání před škodlivými účinky slunečního záření.
Chladicí prostředek, který mají letadla shazovat podobně, jako když vrtulník hasí požár, existuje ve formě aerosolu. V přírodě se aerosol vyskytuje v podobě kouře nebo mlhy, uměle vyrobený ho používáme nejčastěji ve spreji jako deodorant.
O dva stupně dolů
Speciální aerosol vypuštěný z letecké flotily bude zpět do vesmíru odrážet sluneční záření a chránit póly před nadměrným oteplováním. Podle propočtů by se mohly ochladit v průměru o dva stupně Celsia v daném roce. Zdá se to nevýznamné, ovšem na Arktidě i na Antarktidě by se tím vrátilo klima do doby před globálním rozvojem průmyslu ve 20. století. Za posledních padesát let vzrostla teplota na pólech o více než tři stupně.
Letecká první pomoc by k bílým čepičkám planety mířila vždy v jarním a letním období. Chladicí “závoj” by letadla vypouštěla nad severním a jižním polárním kruhem, odkud by sám dorazil až k pólům. Akce by měla stát každý rok přibližně 11 miliard dolarů, to je jako natočit pětadvacet filmů s Avengers (Avengers: Endgame stálo 430 milionů dolarů). Do předpokládaných výdajů se ale nezapočítávají dosud nestanovené částky za výrobu speciálně upravených letadel.
1 458 průletů denně
Běžné vzdušné tankery jako McDonnell Douglas KC-10 podle názoru vědců na rozsáhlou akci ve vysokých výškách stačit nebudou. Studie proto navrhuje stavbu letounu SAIL-43K, který má vhodnější konstrukci a uveze více nákladu.
K dosažení svého cíle by projekt potřeboval nasadit do akce až 125 letounů SAIL-43K, které by během čtyřměsíčního období v roce provedly na každém pólu celkem 1 458 průletů denně. Vzlet z nejbližšího letiště, shození nákladu, návrat a dotankování by každému stroji mělo zabrat dohromady asi dvě hodiny.
Projekt ochlazování zemských pólů je zatím na svém začátku. Známé už jsou ale možné vedlejší účinky mohutné aplikace oxidu siřičitého, který se zpátky na zemský povrch může vracet v podobě kyselých dešťů. Letadla také budou vypouštět obrovské množství spalin do ovzduší. S akcí jsou tak spojena ekologická rizika, která ještě budou muset posoudit odborníci napříč mnoha různých obory. Ostatně klimatické změny na pólech sleduje a vyhodnocuje i posádka slavného výzkumného ledoborce Polarstern přímo z mořské hladiny. Podle současných prognóz se led v Severním ledovém oceánu přes léto zcela rozpustí do roku 2050.
