V ábíčku jsme zvyklí číst o nových možnostech dronů. Málokdy je můžeme pozorovat v praxi. Jako by se o dronech a jejich využití hodně mluvilo, ale ve skutečnosti nebývají nasazovány do akce. Tohle ovšem neplatí pro město Plzeň.
Už 6 let v něm funguje jednotka dronařů DronySIT, která je součástí Správy informačních technologií a zaměstnává ji přímo radnice. Pomáhá všem složkám integrovaného záchranného systému, ale třeba i lesníkům nebo při kontrole dopravní infrastruktury.
Dron nad stadionem
Původně drony sloužily městu hlavně k focení a natáčení propagačních videí o městě. Postupem času ale začali policisté a hasiči jednotku zvát na svá cvičení. První „zkouškou ohněm“ se stal monitoring fotbalového utkání pro policii.
Dronaři dostali za úkol kontrolovat, zda se v davu nedějí výtržnosti. Dron dokázal z výšky prohlédnout velkou plochu a masu lidí a policisté rychleji našli místa fanouškovských konfliktů.
V boji s požárem pomáhají drony s termovizí • Zdroj: HZS ČR
Stream pro policii
Drony policistům od té doby asistují pravidelně. DronySIT ve spolupráci s policií dokonce vyvinuli speciální software, který umožňuje obraz přenášený z dronu streamovat přímo do zařízení policistů, a to i pro jednotky v terénu.
Streamovaná data putují na zabezpečený server a pouze ti, kdo k němu dostanou přístup, mohou video sledovat. Pokud je třeba, dron se dokáže v davu zaměřit a sledovat jednoho člověka nebo skupinu. Policisté si je mohou i vyfotit a rozeslat fotku dalším jednotkám.
Majáčky pro drony
První ostrý zásah v oblasti záchranářských prací přišel koncem roku 2018, kdy se zřítil v Plzni vrtulník. Tragická nehoda způsobila smrt čtyř lidí včetně pilota a poškození výrobní haly, do které se zřítil. Aby měli hasiči při vyprošťování jistotu, že nehrozí další rozpad budovy, pozvali si dronaře, kteří z výšky vše monitorovali.
Jen o pár týdnů později už zasahovali znovu, a to u požáru ubytovny. V tomto případě dokáže dron s pomocí termokamery z výšky hledat skrytá ohniska a nasměrovat dohašovací práce.
Protože jednotka dronařů začala být využívána v rámci IZS (Integrovaný záchranný systém) stále častěji, potřebovala se také rychle sama dopravovat na místa zásahů. Proto od roku 2020 přešla pod dobrovolné hasiče a autem s majáky může rychle prokličkovat ucpaným městem tam, kde je zrovna potřeba.
Robopes v lese
Častým důvodem výjezdu je vyhledávání pohřešovaných osob. V hustém lese dokáží drony opět díky termokamerám najít ztraceného člověka a dovést k němu pomoc. Jednotka už v tomto směru experimentuje s robotickým psem, menší obdobou známého Spota od Boston Dynamics. Ten má výhodu v tom, že se může dostat i tam, kam třeba dron nedohlédne, tedy do jeskyní, pod převisy a podobně.
Roboti Spot v pražských Kolektorech • Zdroj: ABC
Dronaři zasahují také u nehod, zejména těch s těžkým nebo fatálním zraněním. Tam pořizují ortografické fotky, měří a zakreslují. Pro hledání pohřešovaných i autonehody si vyvinuli vlastní aplikace pro zpracování dat.
Otevřete, policie a dron!
Zkoušky využití dronů už probíhají také se zásahovou policií, která se přivolá například v případě ozbrojených útočníků. V tomto případě využívají dronaři speciální dron vybavený pevnou ochrannou klecí pro létání uvnitř budov. Kromě klece má na sobě i silné světlo.
Konkrétně v tomto případě se nevýhoda dronů v podobě jejich hlučnosti změní ve výhodu. Silné světlo a silný hluk mohou útočníka překvapit a zmást, díky čemuž bude mít zásahová jednotka více času jej zpacifikovat. Tady je ale potřeba ještě použití doladit, protože proti akční zásahové jednotce jsou dronaři přeci jen stále o něco pomalejší.
Chytrý software
Skvělé možnosti využití nabízí drony v případě prohlížení infrastruktury. Plzeňští dronaři často pomáhají Správě železnic s inspekcí mostních konstrukcí. Inspektor stojí vedle dronaře a nasměrovává ho na místa, kam má s dronem zaletět. Ta si pak vyfotí.
Dron fotky díky specializovanému chytrému softwaru 3D Inspektor přesně umístí na jednoduchý model mostu, který dronaři už předtím vytvořili. Doslova model fotkami „polepí“ a inspektoři pak mají mnohem jednodušší práci, mohou si k místům a fotkám přidávat i poznámky.
Na houby s dronem
V neposlední řadě pomáhá dron v lesnictví. Dokáže totiž opět s pomocí multispektrální kamery v lese najít stromy nakažené kůrovcem a vytipovat je. Dřevorubci je pak porazí dřív, než strom nakazí další. Opět jde o software vyvinutý přímo v DronySIT. Technologie, kterou tahle parta využívá, zaujala dokonce i českou armádu.
Flotila dronů DronySIT:
Flyability Elios 3: Průzkumník v kleci
Rozměry: 48 x 38 cm
Hmotnost: 2350 g (1900 g bez LiDAR)
Max. doba letu: 9 min. (12 min. bez LiDAR)
Max. rychlost: 7 m/s
Max. odpor větru: 7 m/s Provozní teploty: 0 °C až 50 °C
Malý dron Flyability Elios 3 od švýcarského výrobce se skvěle hodí do vnitřních prostor. Provádějí se s ním inspekce velkých průmyslových hal, kotlů v elektrárnách, kolektorů nebo potrubí. S sebou si nese výkonné LED světlo a k němu i laserový radar (LiDAR). Díky tomu umí prostor naskenovat a převést do 3D.
DJI Matrice 300 RTK: Silák a maratonec
Max. doba letu: 55 minut
Max. vzletová hmotnost: 9 kg
Max. rychlost: 23 m/s
Max. odpor větru: 15 m/s
Provozní teploty: –20 °C až 50 °C
DJI Matrice 300 RTK je profesionální těžkotonážní dron, kterým jsou záchranáři schopni monitorovat dané území až 55 minut v kuse. Po přistání stačí rychle vyměnit baterii a může zase letět. Navíc si poradí i s nepříznivými letovými podmínkami a unese opravdu hodně nákladu. Nejčastěji se využívá na skenování dopravních nehod.
WingtraOne: Hrdina lesníků
Rozpětí křídel: 1,25 m
Max. doba letu: 50 minut
Max. vzletová hmotnost: 4,5 kg Max. rychlost: 16 m/s
Max. odpor větru: 12 m/s Provozní teploty: –10 °C až 40 °C
Křídlo s kolmým startem neboli VTOL má výhodu v tom, že mu pro start a přistání stačí malá plocha. Ve vzduchu se WingtraOne překlopí o 90° a pokračuje jako klasický letoun. Díky tomu na jednu baterii vydrží letět mnohem déle než klasická multikoptéra. Dokáže pak pokrýt až 12násobek plochy na jeden set baterií. Využívá se v zemědělství a lesnictví.
Flying Cam SARAH 4.0: Filmařská helikoptéra
Průměr vrtulí: 2,162 m
Max. doba letu: 30 minut
Max. vzletová hmotnost: 31,7 kg
Max. rychlost: 38 m/s Provozní teploty: 0 °C až 40 °C
Dron Flying Cam SARAH 4.0 nápadně připomíná vrtulník a ve flotile DronySIT vyniká v mnoha ohledech. Jednak ho musí ovládat tři lidé – pilot, který ho má neustále na očích, asistent, který kontroluje všechny systémy, a druhý pilot, který kontroluje záložní vysílač a náklad. Létat se Sarah opravdu není jednoduché. Běžně se využívá ve filmařině, v případě DronySIT zejména pro skenování zalesnění Národních parků v ČR.
