Počet obyvatel planety Země nedávno překročil 8 miliard. S dalším růstem populace se bude zvyšovat i zátěž životního prostředí. Vědci proto modelují, jak se bude vyvíjet situace oceánů a moří, které jsou již dnes pod velkým civilizačním tlakem.
Nemálo zemí má zkušenosti s plážemi plnými naplavených odpadků nebo otrávenou vodou. Plasty patří mezi ten nejproblémovější typ znečištění. Každý rok se vyrobí 380 milionů tun nových plastových věcí. To je pro představu jen o trochu méně, než kolik váží dohromady všichni lidé na světě. Většina plastů není recyklována a končí na skládkách nebo právě v oceánech.
Plovoucí města Polimeropolis
Dvojice architektů Juan Manuel Prieto a Clara Focaccia přišla s originálním nápadem, jak problém plastů v oceánu řešit. Navrhují plast zachytit, zrecyklovat a uprostřed oceánu z něj vybudovat obrovská soběstačná plovoucí města zvaná Polimeropolis.
Byly by to vlastně takové velké plovoucí ostrovy, které by dál čistily oceán kolem sebe. Jsou kruhového tvaru a uprostřed mají vlastní lagunu. Plovoucí kruhový útvar poskytuje životní prostor lidem. Jsou na něm byty, obchody, továrny, parky a vše další, co mohou místní obyvatelé potřebovat.
Propojené metropole
Jednotlivé plovoucí ostrovy lze podle plánů architektů propojit do větších celků a mohou také mít různé specializace. Jeden může sloužit jako luxusní obytná zóna, další zase jako průmyslová čtvrť, jiný jako letiště nebo zábavní park.
Rozšiřování ostrovů a měst je jednoduché. Stále totiž primárně zachycují plastový odpad a z něj vyrábějí vše, co je třeba – tedy i další plovoucí města. Což už dnes není žádné sci-fi, jen se to zatím využívá v menším měřítku. Třeba švédský start-up Solaris sbírá v oceánu plastový odpad a vyrábí z něj recyklovanou náplň pro 3D tiskárny.
Energie slunce, větru a moře
K výrobě a výstavbě plovoucích měst je potřeba energie. Tu budou města získávat s pomocí energie vln, solárních či větrných elektráren. Samy si také vyrobí pitnou vodu a dokonce i potraviny.
Na vnějším prstenci každého města jsou umístěny sítě, umělé korály a vegetace. Tyto prvky vytvářejí prostředí, kde lze pěstovat potravu a čistit vodu s pomocí takzvané fytoremediace, tedy čištění pomocí rostlin. Zároveň lze čistou vodu získávat energeticky náročnější, ale výkonnou a spolehlivou reverzní osmózou.
Oběhové hospodářství
Jedno Polimeropolis nabídne místo až pro tisíc lidí. V oceánu je místa dost, a tak by teoreticky z podobných měst mohly vznikat celá „souostroví“. Vše ale zatím existuje pouze jako nápad v hlavách obou architektů.
Podle Prieta jde především o výzvu k přehodnocení způsobu, jakým dnes žijeme a jak se stavíme k výrobě, spotřebě a recyklaci všech možných produktů. Snaží se upozornit na to, jak důležité je zavedení oběhového hospodářství.
Tedy aby co možná nejvíce produktů bylo minimálně částečně recyklovatelných. A potom, co skončí jejich životnost a poputují do koše, posloužily dál jako surovina pro výrobu něčeho jiného. Jinak hrozí, že bychom se mohli v horách odpadků brzy utopit.
Velké čištění oceánů a řek:
Znečištění oceánů plastovým odpadem je dnes čím dál tím palčivější problém. Před deseti lety si proto mladý Nizozemec jménem Boyan Slat řekl, že s tím něco udělá. Založil projekt „The Ocean Cleanup“ jehož cílem je vyčistit Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu, která putuje severní částí Tichého oceánu.
Jeho projekt se neustále vyvíjí a momentálně pracuje s už třetí verzí systému pro zachytávání odpadu. Kromě toho po celém světě instaluje do ústí nejvíce znečištěných řek „Interceptory“, které zachycují plastový odpad dřív, než se vůbec dostane do oceánu.
