Hromosvody v současné podobě, tedy jako vodivé uzemněné tyče na střechách budov, používá lidstvo téměř bez jakékoliv změny už skoro tři staletí. Ochrana před poškozením tepelnými a mechanickými účinky blesku však často není zcela dostatečná například u nákladných elektronických zařízení, která jsou součástí moderních telekomunikačních vysílačů. Skupina čítající přibližně 25 výzkumníků ze čtyř švýcarských a francouzských univerzit a tří firem se rozhodla to změnit.
Bouřlivá hora
Výsledkem jejich několikaletého snažení je prototyp laserového bleskosvodu v ceně přesahující 50 milionů korun. Ten nainstalovali na vrcholu Säntis na severovýchodní straně švýcarských Alp poblíž hranic s Rakouskem v nadmořské výšce 2502 metrů. Zde se již od roku 2010 nachází výzkumná stanice pro měření bleskové aktivity, z jejíchž statistik vyplývá, že jde o jedno z míst s největší elektromagnetickou aktivitou v Evropě. Ročně sem udeří v průměru asi 70 blesků.
Superrychlý střelec
V průběhu desetitýdenního testovacího provozu musel laserový hromosvod čelit celkem šesti hodinám bouřek a čtyřem bleskům. Ty jsou odkláněny pomocí vysokofrekvenčního laseru s výkonem 700 gigawattů, který dokáže „vystřelit“ do oblohy až 1000× za sekundu. Tato speciálně vyvinutá laserová puška od německé firmy Trumpf váží neuvěřitelných 5 tun a měří 9 metrů na délku. Na vrchol hory ji po částech dopravily kabinky lanovky i několik helikoptér.
Cílem je prevence
Aurélien Houard z Laboratoře aplikované optiky Polytechnického institutu v Paříži, který celý projekt řídil, uvedl, že se podařilo efektivně odklonit blesky po dráze laseru ve všech případech. Dalším krokem ve výzkumu, který by mohl přinést ještě větší míru ochrany, je snaha o vlastní vyvolání blesků a „vybití“ mračen ještě předtím, než samotná bouřka začne a stihne napáchat škody na vysílači.
Jenom pro vyvolené
Vzhledem k ceně a velikosti laserového hromosvodu je zřejmé, že asi jen tak nenahradí ty, které mají lidé doma na střeše. To ale není záměrem. Výzkumníci odhadují, že blesky po celém světě ročně způsobí škody ve výši asi 100 miliard korun. Laserový hromosvod by tak měl být instalován zejména na důležitých budovách, kde přínosy zvýšené ochrany převáží vysokou pořizovací cenu. A nebude to hned.
Možná změní svět
Podle vynálezců je komerční využití vzdálené asi 10 až 15 let. Může za to i riziko, že bleskové paprsky zasáhnou letadlo vysoko v oblacích. Z tohoto důvodu musela být po dobu testování zřízena v okolí hory Säntis bezletová zóna. I přes dosavadní limity je ale úspěšný test laserového hromosvodu obrovskou událostí a publikovaný článek v prestižním časopise Nature si přečetly desítky tisíc lidí. Nestává se totiž často, že někdo zcela promění podstatu stovky let starého vynálezu.
Kdo vymyslel a postavil hromosvod?
Zařízení sloužící k ochraně staveb před ničivými blesky – hromosvod, správněji bleskosvod – se v polovině 18. století snažilo zkonstruovat hned několik světových vynálezců. Patřil mezi ně například profesor Georg Wilhelm Richmann, který zahynul po zásahu bleskem, nebo jeden z otců zakladatelů moderní Ameriky Benjamin Franklin.
V našich končinách je však tento vynález nejčastěji připisován knězi Václavu Prokopu Divišovi. Jeho meteorologický stroj byl propracovanější než Franklinův, Diviš chtěl navíc „odsávat“ elektřinu z oblak a dlouhodobě tak snižovat nebezpečí vzniku blesku. Repliky zařízení je možné vidět v Památníku Prokopa Diviše v Příměticích u Znojma i u jeho rodné chalupy v Helvíkovicích u Žamberka.
