Novinky z ABC:
Nové nebeské křídlo JetZero
Budoucnost letectví?
Snaha o redukci spotřeby i emisí tlačí stále významněji na design nových letadel. Společnost JetZero by do roku 2030 ráda uvedla nový druh „smíšeného létajícího křídla“, které by mohlo snížit spotřebu pohonných hmot o 50 %. „Smíšené křídlo“ stojí na půli cesty mezi plnohodnotnými létajícími křídly (jako B-2) a dnešními dopravními letouny (jako A320).
Plánovaný letoun od JetZero dosahuje díky smířené konstrukci nižší hmotnosti, vytváří méně hluku a generuje vyšší tlak. Dosud se design smíšeného křídla nepoužíval mimo jiné kvůli velkému rozpětí křídel, které může zabírat prostor na komerčních letištích.
Podhoubí jako stavební materiál
Stavět domy ze dřeva je postup osvědčený po staletí. Lze ale sáhnout i po jiném biologickém materiálu? Vyzkoušet to chce český spolek MYMO s projektem Samorost, který bude testovat, zdali je možné využít podhoubí v roli stavebního materiálu.
Podhoubí (též mycelium) je ta část hub, která se typicky ukrývá pod zemí. Svým systémem jemných vláken zásobuje část houby na povrchu živinami. Podhoubí se už nějaký čas využívá k výrobě materiálu zvaného mycokompozit. Ten vzniká poté, co se podhoubí vloží do pilin nebo jiného organického materiálu.
Následně jím prorůstá a působí jako lepidlo zvyšující pevnost finálního mycokompozitu. Ten se nakonec ještě vysuší. Celý proces může podle velikosti díla zabrat čas od několika dnů po měsíc. Díky svým vlastnostem by mycokompozit mohl časem nahradit polystyren i kamennou či skelnou vatu.
Nová okatá medúza
Hongkongská rezervace Maj Pcho ukrývala dosud neznámý druh drobné medúzy z rodu čtyřhranek. Výzkumníci z Hongkongské baptistické univerzity ji pojmenovali Tripedalia maipoensis. Usuzují, že se vyskytuje přinejmenším v místních vodách.
Stejně jako její příbuzní je i hongkongská medúza velmi malá. Dorůstá délky jen zhruba 1,5 cm. Vyznačuje se průhledným bezbarvým tělem, které korunuje 24 očí. Jméno rodu je odvozeno od čtvercového tvaru těla, z něhož vycházejí tři drobná chapadla o délce kolem 10 cm.
Blíží se robotické mnohonožky
Roboti budoucnosti nemusejí být omezeni na chůzi po dvou či čtyřech nohách. Je to vidět i na příkladu nových robotických mnohonožek vytvořených vědci Georgijského technického institutu.
Jeho výzkumníky zajímalo, proč v evolučním souboji uspěly klasické biologické stonožky s velkým množstvím svých komplikovaných končetin. Jejich roboti potvrdily teorii, že pro některé typy pohybu může být více noh výhodou.
Zejména se hodí pro pohyb na nerovném terénu, při němž větší počet nohou zajišťuje stabilitu i bez toho, aby organismu či robot musel používat smysly/senzory k poznání terénu, po němž kráčí.
Takové poznání by mohlo zjednodušit konstrukci dnešní robotů a jejich využití například v komplikovaném terénu během záchranářských operací. To celé ovšem za cenu, že roboti dostanou více nohou.
Dvakrát detailnější mikroskop
Vědci z amerického Caltechu díky jevu kvantového provázání nedávno našli způsob, jak zdvojnásobit citlivost některých typů mikroskopů. Při kvantovém provázání jsou spolu dvě částice „propojené“. To, co ovlivňuje jednu, má vliv i na tu druhou, i když jsou od sebe vzdálené.
Takto lze přitom provázat i částice světla fotony. Vzniknou tak bifotony. Ty mají některé klíčové vlastnosti silnějších fotonů, ale bez jejich vyšších energií, které by mohly poškodit mikroskopované vzorky. Vědci přímo demonstrovali, že jejich „bifotonový mikroskop“ dokáže díky tomuto efektu zobrazit s vyšší kvalitou předměty, u nichž to konvenčními metodami nebylo ve stejné kvalitě možné.
Další novinky a zajímavosti z techniky, přírody a vědy:
