O moderních způsobech, jak zbavit zemskou atmosféru přebytečného oxidu uhličitého, nepíšeme v ábíčku poprvé. Jenže nová technologie od firmy Captura Corporation je výrazně odlišná. Možná to bude znít bláznivě, ale zaměřuje se na vodu ve světových oceánech. Ty podle výpočtů absorbují až 30 % veškerých emisí. Tím, že zařízení čistí vodu, umožňuje další přirozenou absorpci CO₂ ze vzduchu do moře a tím pročišťuje atmosféru.
Nová technologie z laboratoří Caltechu
Nová technologie zachytávání vznikla na půdě Kalifornského technologického institutu (zkráceně Caltech). Ten dobře znají všichni fanoušci oblíbeného seriálu Teorie velkého třesku, protože právě zde působil svérázný vědec Sheldon Cooper se svými kamarády. V laboratořích Caltechu v kalifornském městě Pasadena se nejprve podařilo celý proces vyzkoušet na dovezené mořské vodě. Získaná data byla využita pro stavbu pilotní verze čističky, která byla v roce 2022 nainstalována v přímořském městečku Newport Beach.
Jak snižovat uhlíkovou stopu
Zkušební varianta měla výrazně sníženou kapacitu, a to na pouhou setinu plánovaného výkonu finálního produktu. Už teď se ale staví znatelně větší verze čističky, která by měla v průběhu letošního léta začít filtrovat vodu přímo v přístavu v Los Angeles. Firma chce v budoucnu nabízet instalaci těchto zařízení zejména společnostem, které podnikají v oblasti energetiky či těžby, tak aby mohly snižovat svoji uhlíkovou stopu a minimalizovat či alespoň vyvážit svůj negativní vliv na životní prostředí.
Čištění (skoro) zadarmo
Kromě spoluzakladatelů Harryho Atwatera a CX Xianga, kteří jsou oba profesory a vedoucími laboratoří na Caltechu, působí v Captura Corporation i zkušený manažer Steve Oldham. Ten v minulosti vedl kanadskou firmu Carbon Engineering, o jejímž lapači CO2 jsme psali v ABC 20/2018 (článek najdete také na abicko.cz).
Zachytávání oxidu uhličitého je energeticky velmi náročné a má smysl jen tam, kde je k dispozici levná energie z obnovitelných zdrojů. A právě to je kromě Kanady či Islandu i případ světových oceánů. Čistička totiž veškerou energii získává ze solární farmy, která ji obklopuje.
Bez nebezpečného odpadu
Vše funguje na bázi elektrodialýzy a acidifikace (okyselení) vody, čímž se CO₂ uvolní a kyselá voda se pak smíchá se zásadou, aby došlo k obnovení správného pH. Výsledné řešení se tak pyšní hned několika důležitými ukazateli.
Při filtrování mořské vody nevznikají žádné vedlejší produkty, které by bylo potřeba likvidovat. K výrobě čističky nejsou potřeba žádné vzácné kovy, což by jednak zvyšovalo cenu a pak působilo negativně na místa, kde se tyto suroviny získávají. Vytěžený materiál lze navíc opět využít či navždy uložit – tomuto procesu se odborně říká sekvestrace uhlíku. A přefiltrovaná voda se bez jakéhokoliv znečištění vrací zpátky do světových oceánů. 💧
Sopka není zločinec:
Zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry je jen jedna část rovnice. Na té druhé stojí snaha o to, abychom skleníkových plynů do atmosféry vypouštěli co nejméně. Člověkem způsobená klimatická změna je však často terčem různých hoaxů (lží s šokujícím podtextem šířených po internetu).
Například v návaznosti na erupci sopky Etna na Sicílii na konci května se objevila nepravdivá zpráva, že tato jediná erupce vypustila do atmosféry 10 000× více CO₂ než člověk za celou dobu svého působení na naší planetě. To, že jde o absolutní nesmysl – sopky totiž dlouhodobě k emisím přispívají necelým 1 % – musel vyvracet až přední český vulkanolog Petr Brož. Dva zajímavé video rozhovory s ním o sopkách na Zemi i ve vesmíru najdete na abicko.cz:
