Nemálo věcí, které máte doma – nábytek, elektronika a jiné vybavení – strávila pár týdnů cestou na velké zaoceánské nákladní lodi. Světová moře dnes brázdí okolo 60 000 takových lodí včetně tankerů, výletních lodí nebo těch převážejících sypký náklad jako je obilí či uhlí.
Všechny dohromady spotřebují každý rok 300 milionů tun těch nejméně kvalitních fosilních paliv a vyprodukují 3 % světových emisí. Lodě urazí tisíce kilometrů a cesty mohou trvat i měsíce. Nebylo by potom lepší pohánět je něčím efektivnějším, než jsou fosilní paliva a gigantické spalovací motory?
Armáda a atom
Armády nejvyspělejších států, jako jsou USA, Británie či Francie už na to přišly v 50. letech minulého století. Jejich největší lodě a ponorky pohání jaderná energie. Má to spoustu výhod: mnohem menší prostorové nároky na skladování paliva, celkově menší strojovna, méně časté zastávky pro doplňování paliva, mnohem vyšší efektivita. Tak proč ještě po světě neplují také běžné nákladní lodě na atom? Odpověď není jednoduchá a vyžaduje komplexní pohled na celou problematiku jaderného pohonu.
První civilní lodě na jaderný pohon
Předně je třeba si říct, že nejde o novou myšlenku. V 60. letech, kdy jaderná energetika zažívala zlaté časy a uvažovalo se dokonce i o jaderných letadlech, vznikla první experimentální civilní nákladní loď na jaderný pohon.
Šlo o americkou NS Savannah. Podobně v Německu vznikla o pět let později jaderná nákladní loď Otto Hahn, která sloužila spolehlivě 10 let. A do třetice vznikla ještě japonská Mutsu. Tyto jaderné lodě ukázaly na největší problémy nukleárního pohonu a tím byla jeho nákladnost.
Nukleární fyzik-námořník
Provozovat na palubě malý jaderný reaktor a platit jeho obsluhu bylo ekonomicky mnohem náročnější než prostě jednou za pár týdnů naplnit nádrže palivem. A zatímco běžnému spalovacímu motoru rozumí „každý automechanik“, pro ovládání jaderného reaktoru potřebujete jaderné fyziky. Těch není tolik a nejsou levní.
A nakonec je tu otázka bezpečnosti. Zatímco na jadernou letadlovou loď si jen tak někdo nedovolí a jaderný ledoborec se většinou pohybuje v bezpečí severních moří, nákladní lodě plují i tam, kde hrozí útoky teroristů nebo pirátů. Takovým by se jaderný reaktor do rukou určitě dostat neměl.
Modulární reaktory na obzoru
Dnes je jaderná energetika znovu na vzestupu. Objevily se tzv. malé modulární reaktory, které slibují snadnou a rychlou výrobu v kombinaci s nižšími náklady. Britský start-up Core Power věří, že se jaderný pohon v civilním loďstvu podaří prosadit. Vyvíjí prototyp reaktoru s roztavenými solemi (MSR).
Jde o typ malých modulárních jaderných reaktorů, které jako palivo i chladivo používají kapalnou směs solí. Palivo, které je rozpuštěno v soli, umožňuje lepší kontrolu a účinnost jaderné reakce, což zajišťuje vyšší bezpečnost a možnost efektivnějšího využití paliva.
Firma spoléhá mimo jiné na to, že ceny fosilních paliv dál porostou a stejně tak i tlak na snižování emisí. Lodě s jaderným pohonem nabídnou kromě lepšího využití prostoru také mnohem vyšší rychlost přepravy.
Atomová superjachta:
Earth 300 vypadla z filmu s Jamesem Bondem
Nákladní lodě s jaderným pohonem prozatím zůstávají vzdáleným snem. Objevují se však alespoň první studie, které naznačují, že budoucnost obřích zaoceánských lodí přepravujících náklad (a možná i lidi) by mohla být právě v jaderném pohonu.
Plány na využití jaderné kontejnerové lodi se objevily před časem i v Číně. Objevil se dokonce koncept výzkumné jaderné superjachty Earth 300, která jako kdyby vypadla z filmu s Jamesem Bondem. Měla by mít 22 laboratoří a na palubě vézt až 180 vědců. Sloužit by měla k výzkumu klimatické změny.
