Kvadrokoptéry od společnosti DJI patří mezi světovou špičku. Takže když tvůrci podmořského dronu Hydrus připodobňují své dílo ke strojům od DJI, máte jasno, odkud vítr fouká.
Podvodní drony musí proti těm létajícím překonávat řadu nových překážek. A to doslova. Ve vzduchu těžko potkáte vrak lodi, korálový útes, rybářskou síť nebo jiný odpad. Ale co víc, pod vodou se nešíří rádiové vlny, a tak je velmi obtížné dron na dálku ovládat bez použití kabelů. Nejen tyto, ale i spoustu dalších výzev museli konstruktéři dronu Hydrus překonat.
Zkušení navigátoři
Společnost Advanced Navigation pochází z Austrálie. Už přes 10 let se zabývá vývojem různých typů navigačních systémů. Ve své práci využívá umělou inteligenci a algoritmy hlubokého učení. Díky tomu systémy od Advanced Navigation dokážou pracovat ve vesmíru, ve vzduchu, na zemi i pod vodou.
V nekonečné pustině Austrálie a okolního oceánu není problém si to všechno pořádně vyzkoušet. Hydrus má být ekvivalentem běžného spotřebního létajícího dronu. Je vybaven kamerou se 4K rozlišením (zvládne až 60 snímků za sekundu) a díky tomu umí natáčet parádní video a navíc vyrábět 3D fotogrammetrické modely okolí.
Hlídač korálů
Hydrus se umí ponořit až do hloubky 3000 metrů a urazit vzdálenost 9 km. Baterie vydrží asi tři hodiny na jedno nabití. Pod hladinou umí plnit nejrůznější typy misí. První prototypy spatřily světlo světa už před dvěma lety.
Od té doby pracují drony Hydrus mimo jiné pro Australský institut mořských věd. Vědci s nimi monitorují a zkoumají stav korálových útesů u západního pobřeží země. Západoaustralské muzeum pomocí Hydrusu vytvořilo podrobný 3D model vraku lodi potopené u pobřeží přístavu Perth.
Orientace pod hladinou
Firma Advanced Navigation dříve dodávala komponenty ostatním výrobcům robotů a dronů. V jeden okamžik ale spatřila na trhu mezeru, kterou se rozhodla vyplnit. Podmořské drony bývají běžně drahé, velké a složité. Konstruktéři z Advanced Navigation si řekli, že to zkusí změnit. A vyrobí dron, který je levnější, menší a snazší na ovládání i pochopení.
Tým se musel vyrovnávat s řadou překážek. Dvě jsme zmínili v úvodu. Protože pod hladinou nelze přenášet rádiové vlny a inženýři nechtěli, aby byl zavěšený na kabelu, musí se dron při pohybu spolehnout na vlastní zabudovanou umělou inteligenci (UI).
Funguje to jednoduše. uživatel na mapě stanoví několik bodů, které má dron navštívit. S pomocí akcelerometrů a gyroskopů si pak UI přesně měří vzdálenosti od známého počátečního bodu vložení do vody a sonar jí pomáhá poznat vzdálenost od mořského dna. Měřením Dopplerova efektu ozvěn zvuku průběžně měří svou rychlost.
Jednoduché ovládání, nízká cena
Vložení a vytažení z a do vody je snadné, protože dron je malý. Indukční nabíječka je podobná, jakou možná máte u elektrického kartáčku. A používá se ze stejného důvodu: aby do dronu nezatékalo. Slaná voda je výrazně agresivnější než ta, která nám teče z kohoutku.
Výhodou malých rozměrů je i to, že vám pro převoz Hydruse stačí malé plavidlo. Což dál snižuje náklady na jeho využití. Právě snížení nákladů a zjednodušení ovládání je jedním z hlavních cílů vývoje dronu Hydrus. Jeho tvůrci si představují, že tak dna moří a oceánů otevřou mnohem většímu počtu zájemců ať už z řad profesionálů, nebo amatérů.
