V minulosti se lidé báli přelidnění planety. Přišlo jim, že lidí je moc a místa málo. Jenže to nakonec vypadá, že by to mohlo dopadnout přesně naopak. Ve vyspělých zemích, ale třeba i v Číně, že rodí čím dál tím méně dětí.
Hrozí, že nastane nedostatek pracovníků. Firmy se proto začínají poohlížet po robotické pracovní síle. Roboti pracují v továrnách už přes půl století. Dosud ale měly podobu hlavně robotických rukou, ramen a jiných podobných strojů. Nyní přichází doba humanoidních robotů.
Apollo montuje auta v Maďarsku
Známá německá značka Mercedes nasadila nově americké roboty Apollo na výrobní lince své továrny v Maďarsku. Tam je totiž už dnes nedostatek pracovníků. Apollo je 173 cm vysoký a váží 73 kg, tedy asi jako průměrný dospělý.
Robot vznikl v rámci vývoje na Texaské univerzitě a jeho konstrukce byla dotažena později v společnosti Apptronik. Není žádný slaboch – dokáže zvednout až 25 kg dvěma rukama s pěti prsty. Má snadno vyměnitelnou baterii, díky které umí bez přestávky fungovat až čtyři hodiny.
Robot, co spolupracuje
Slogan jedné z firem vyrábějících roboty říká, že „robot není hrozba, ale pomocník a partner člověka“. Také proto inženýři v Apptronik museli intenzivně pracovat na tom, aby byl Apollo ke svému okolí a hlavně lidem 100% bezpečný. Využívá proto unikátní systém kontroly síly, aby náhodou do svých lidských spolupracovníků nevrazil nebo nedrknul nepřiměřenou silou.
Mercedes v rámci zkušebního nasazení robotů bude zkoumat možnosti využití robotického pomocníka na výrobní lince. Mimo jiné bude třeba přenášet těžké komponenty a souběžně kontrolovat, zda jsou v pořádku. Cílem je automatizovat málo kvalifikovanou, opakující se a fyzicky náročnou – zároveň i nebezpečnou a unavující – manuální práci.
Továrny zůstanou stejné
Humanoidní robot má v továrně spoustu výhod. Nemusí se kvůli němu měnit výrobní proces, který je nastaven na lidskou práci. Tvůrci robota předpokládají, že podobní humanoidní roboti se rychle rozšíří i v dalších továrních provozech. Podle některých odhadů se za 10 let budou po celém světě prodávat tisíce takových robotů.
Mozek Apolla, tedy pokročilý software, který robota řídí, je proto připraven učit se plnit nejrůznější typy úkolů. Jeho nastavení má přitom být podobně jednoduché, jako když pracujete se svým mobilem.
Do vesmíru i jaderné elektrárny
Apollo vznikal v rámci širšího souboru 10 robotů určených pro všeobecné použití v rámci soutěže DARPA Robotics Challenge. Součástí byl např. i Valkyrie, humanoidní robot pro NASA.
Překvapivým spojovacím článkem je katastrofa jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku v roce 2011. Právě tehdy se totiž objevila potřeba robota, který dokáže například sejít schody, otevřít dveře a prozkoumat místnost. Jenže tehdejší roboti toho nebyli schopni.
V rámci soutěže DARPA proto vznikly prototypy robotů, které dnes známe právě jako Apollo, Valkyrie nebo Atlas. Ti všichni mají společnou ambici: nahradit lidi v náročných a nebezpečných situacích, pracovních místech nebo nehostinném prostředí.
---
Roboti budou mít mozek nVidia
Aby mohly stroje správně fungovat, potřebují obrovské množství výpočetního výkonu (počet operací za sekundu, označuje se zkratkou FLOPS). Hozenou rukavici zvednuli inženýři ze známé společnosti na výrobu grafických čipů nVidia.
Aktuálně představil projekt GR00T, ve kterém chtějí trénovat umělou inteligenci pro humanoidní roboty na počítačích Jetson Thor s architekturou Blackwell. Ty dosahují výkonu 800 TFLOPS (tedy 1012 FLOPS). Pro srovnání – váš mobil má kolem 12 TFLOPS. Výsledkem bude základní software, na kterém pak může každá firma své roboty dál stavět.
