Představte si obrovskou vzducholoď vznášející se 20 kilometrů nad Zemí ve stratosféře. Přesně takovou technologii testují inženýři z americké společnosti Sceye. Jejich létající monstrum poháněné sluncem má v budoucnu z výšky sledovat, co se děje na zemi, a zároveň jako velká anténa posílat vysokorychlostní internet do odlehlých míst. V současnosti se loď učí pohybovat ve vysokých letových hladinách. V ostrém provozu by měla ve vzduchu vydržet celé měsíce až jeden rok.
Letíme na slunce
Celkem 65 metrů dlouhá vzducholoď HAPS je ve vývoji už několik let. Nedávno stříbrná obryně vzlétla ráno z Nového Mexika a přistála až další den v poledne. Prokázala tak, že může létat dostatečně dlouho jen na sluneční energii. Tu zachytává pomocí solárních panelů a používá jako palivo pro své elektromotory. Co nespotřebuje, uloží do baterií.
Pozorování z výšky
Hlavní smysl super-vzducholodi spočívá v její schopnosti pečlivě a přesně zaznamenávat události na povrchu planety z ideální výšky. Dvacet kilometrů je už dost na to, aby „přehlédla“ území velké jako menší stát, zároveň dost nízko, aby ho pokryla datovým signálem.
Představte si, že byste díky tomu mohli být online kdekoliv, třeba uprostřed pouště nebo na vrcholku hory. Že vám to samé umožní satelity? To je sice pravda, ale musí být zrovna viditelné na obloze, a pak je u nich silné zpoždění signálu 50-600 milisekund (v závislosti na výšce). U HAPS je to pod deset milisekund.
Létající laboratoř
HAPS svými schopnostmi zvládne věci, které na nebi nezvládnou drony, letadla ani družice. Vybavená je jako laboratoř. Má špičkové kamery a senzory, s nimiž může zjišťovat znečištění vzduchu, sledovat růst vegetace, lokalizovat začínající požáry nebo monitorovat zemětřesení či povodně.
Nasbíraná data bude v reálném čase poskytovat vědcům, kteří z nich mimo jiné lépe pochopí, jak se naše planeta mění, hlavně kvůli oteplování. A co je opravdu skvělé – vzdušný kolos funguje za každého počasí, protože s pomocí speciálního radaru „vidí“ i přes mraky.
Letový mozek z křemíku
Vzducholoď je postavena z lehkých, ale pevných materiálů, které vydrží drsné podmínky ve výšce, kde se teploty pohybují okolo -50 °C, ovšem teplota u povrchu při vzletu může být klidně 30 °C. Uvnitř je helium, díky kterému se vznáší.
Přesné manévrování nebo stabilitu na jednom místě řídí chytrý počítačový systém, který ovládá kormidla a malé trysky. To bude zapotřebí, protože cestou musí HAPS překonat tryskové proudění (tzv. jet stream), které ji může výrazně posunout mimo její cílový bod.
Již příští rok
V budoucnu chtějí autoři projektu postavit celou flotilu stratosférických vzducholodí a pokrýt celý svět. Letos skončí hlavní zkoušky prototypu. První komerční využití HAPS je naplánováno na příští rok v Novém Mexiku, zájem projevila i Saúdská Arábie. Podle společnosti Sceye se budou postupně přidávat další a další vzducholodě, až jich bude dost na pokrytí planety. Než ale začnou společně létat, musí projít spoustou dalších testů.
Co je to stratosféra?
Stratosféra je vrstva atmosféry mezi 10 a 50 kilometry nad Zemí. Je to ideální místo pro vzducholodě. Vyznačuje se stabilním prostředím s minimem turbulencí, což umožňuje bezpečný let. Dostatek slunečního záření v těchto výškách je perfektní pro napájení solárních panelů, zajišťujících dlouhodobý provoz.
Stratosféra nabízí vzducholodím i další unikátní výhody. Jsou tam dostatečně vysoko pro dobrý rozhled a pokrytí velkého území, zároveň však nejsou příliš vzdálené od povrchu Země pro kvalitní komunikaci.
