Slavné rychlovlaky zvané Šinkansen se poprvé na kolejích v Japonsku objevily už v 60. letech minulého století. Od té doby se vysokorychlostní tratě (často se používá zkratka VRT) rozšířily téměř do celého světa a v mnoha oblastech se staly synonymem pro rychlé, pohodlné a v neposlední řadě také environmentálně zodpovědné cestování.
Rychlovlak jako červený italský šíp
V Evropě se už v 70. letech rozjely první rychlovlaky na trati mezi Florencií a Římem. V italštině se nazývá Direttissima, což v překladu znamená Přímá. Právě absence ostrých traťových oblouků, které mají za následek nutnost snížit cestovní rychlost, je jedním z klíčových parametrů VRT. Zkrátka a jednoduše platí, že čím rovnější trať postavíte, tím jednodušší a bezpečnější je jezdit na ní zatraceně rychle.
TGV ve Francii, ICE v Německu
Ani další země v okolí se nechtěly nechat zahanbit, a tak byly postupně zprovozněny systémy jako TGV ve Francii, ICE v Německu nebo AVE ve Španělsku. Největší výhodou cestování rychlovlaky po západní a jižní Evropě je to, že se nádraží obvykle nacházejí přímo v centrech jednotlivých velkoměst. A tak odpadá nutnost časově náročných a často také velmi drahých přesunů na letiště daleko za hranicemi metropolí.
Rychle, ale jak rychle?
Díky tomu je cestovní doba tzv. ode dveří ke dveřím (door-to-door) u VRT často kratší než u letadel. Jednotný standard pro to, čemu už se dá říkat rychlovlak, přitom zatím na světě neexistuje.
Obecně se za vysokorychlostní považují zcela nové tratě, po kterých je možné cestovat alespoň 250 km/h, nebo starší opravené tratě s traťovou rychlostí minimálně 200 km/h. Třeba v Asii od Japonska po Čínu ale projektují nové stavby už na zhruba dvounásobnou rychlost.
Vlak Jamese Bonda
Do Česka dorazily první soupravy Pendolino (italsky Kyvadélko) od firmy Fiat Ferroviaria v roce 2003. Jak název napovídá, mají naklápěcí skříně, tedy horní části vozů na podvozcích. To znamená, že mohou zatáčky na stávajících tratích projíždět o něco rychleji než klasické vlaky. To vede k časové úspoře, která na standardních železničních koridorech může činit až několik minut na každých sto ujetých kilometrů. Toho využil i slavný agent 007 James Bond ve filmu Casino Royale.
Nové vysokorychlostní tratě
Jenže koncept nových vysokorychlostních tratí je úplně jiný, minimálně v Česku. Do velké míry se budou stavět tzv. na zelené louce tak, aby se vyhýbaly stávající zástavbě a minimalizovala se historická omezení plynoucí z tvaru starších železničních tratí. Ministerstvo dopravy ČR a Správa železnic, tedy dvě organizace, které mají přípravu VRT na starosti především, pro projekt často používají také zastřešující pojem rychlá spojení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
