Týmu vědců z oklahomské univerzity se podařilo na okamžik uschovat více než 1000 bitů dat do molekuly 19 atomů vodíku a po té je opět vyvolat zpět. Přestože se jedná zatím o největší úspěch v oblasti molekulárních pamětí, bude trvat ještě velmi dlouho, než tento pokrok umožní vyrábět funkční molekulární paměti.
Bing Fung, Anatoly Khitrin a Vladimir Ermakov z katedry chemie a biochemie University of Oklahoma dokázali spojit devatenáct atomů vodíku do molekuly, do které vložili 1024 bitů informací, které reprezentoval čtvercový obrázek o délce strany 32 pixelů. Poté se jim povedlo stejnou cestou, jakou do molekuly data vložili, je opět vyvolat zpět.
Uložený obrázek byl dekódován pomocí nukleárního magnetického rezonátoru, který dokáže přečíst změny v rotacích protonů. Přestože se týmu podařilo udržet v molekule data déle než komukoli jinému, vydržel obrázek uložen jen jednu desetinu sekundy. Výzkum molekulárních pamětí tedy sice postupuje stále kupředu, než však nahradí dnešní křemičité, uplyne ještě dlouhá doba.
