V Severním moři u norských břehů vzniká zajímavý experiment, který si klade za cíl snížení množství oxidu uhličitého v ovzduší . Vrtná plošina Sleipner vrací nadbytečný plyn zpátky tam, kam patří - pod zemský povrch. Výsledkem je první těžební komplex s nulovou produkcí skleníkového plynu.
Jádrem pokusného zařízení je dvanáct tun těžká ocelová konstrukce, v níž se oxid uhličitý nejprve oddělí od zemního plynu, poté se zkapalní a pod tlakem přečerpává do pískovcové vrstvy 800 metrů pod hladinou moře. Porézní hornina tu tvoří několik set kilometrů dlouhou vrstvu o šířce 150 kilometrů a mocnosti 250 metrů. Cestu vzhůru mu uzavírá vrstva neprodyšné horniny, která nad celým ložiskem leží jako těžká poklička.
Celé úložiště může pojmout asi 600 gigatun CO2. To je množství, které vyprodukují všechny evropské tepelné elektrárny za šest set let.
Norský experiment je součástí pilotního projektu CSLF (Carbon Sequestration Leadership Forum), který sdružuje sedmnáct zemí (USA, Rusko, Brazílii, Indii, Čínu a většinu zemí EU). Cílem je vyhledávání nových úložišť pro oxid uhličitý.
Sdílej
8. března 2005 • 13:33
Oxid uhličitý je jedním z hlavních původců skleníkového efektu. Jeho hlavním zdrojem je spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách a ve spalovacích motorech - značné množství CO2 obsahuje i zemní plyn - až devět procent. Jednou z možností jak množství tohoto plynu v atmosféře snížit, je jeho přečerpání do podzemních nebo podmořských rezervoárů.
