Jednotka satelitního systému Galileo(pdf)
Koncem ledna totiž dostal vývoj Evropské navigační soustavy Galileo od Evropského parlamentu "zelenou" a v dubnu se do vesmíru vypravil druhý zkušební satelit GIOVE-B.
Evropa dohání USA
Když se řekne družicový navigační systém, každému se vybaví GPS, Global Positioning System. Budovaly ho USA od roku 1973 pro potřeby svých ozbrojených sil, po dokončení americká vláda velkoryse zpřístupnila jeho služby - určování polohy - veřejnosti. Existuje i jeho ruský protějšek GPS, označený GLONASS (Globalnaja Navigacionnaja Sputnikovaja Sistěma).
Slouží pouze potřebám armády Ruské federace a navíc stále ještě není plně funkční. Pozadu nechce zůstat ani starý kontinent - jeho družicový navigační systém nese jméno středověkého astronoma Galilea Galilei. Jeho příprava začala v Evropské kosmické agentuře ESA (European Space Agency) v roce 1999.
S Galileem bez zácpy
Systém Galileo je na rozdíl od GPS a GLONASS jako první na světě určen pro civilní sféru. Uživateli má umožnit určení jeho aktuální polohy kdekoliv na zeměkouli. Systém je vyvíjen především pro potřeby dopravy: silniční, námořní, železniční i letecké. Na základě jeho signálů budou pracovat palubní navigace v automobilech a dopravních letadlech. Galileo pomůže při výběru optimálních tras s přihlédnutím k aktuální dopravní situaci. Bloudění a čekání v zácpách se tak stane minulostí, ušetří se pohonné hmoty a sníží se objem výfukových plynů.
Přesné hnojení
Dopravní firmy využijí systém Galileo ke sledování pohybu svých kamionů, vagonů a plavidel, což omezí riziko jejich odcizení. Soustava poskytne záchranářům a policii přesné údaje o poloze havarovaných automobilů, lodí či letadel. Mezi uživatele systému Galileo se zařadí i zemědělské firmy - budou moci přesně lokalizovat pole pro hnojení. Rybářské společnosti získají informace o tahu ryb i o poloze svých plavidel. Rýsuje se i možné využití na finančních trzích. Družice Galileo s atomovými hodinami na palubě vnesou do elektronického obchodování časovou přesnost, a zabrání tak podvodným transakcím.
Plus minus metr
Galileo tedy bude sloužit dvěma způsoby. Především zajistí zadarmo každému zájemci lokalizaci s přesností méně než 4 metry. To je příznivější hodnota, než jakou přináší uživatelům americká soustava GPS. Navíc bude ještě přesnější - až do 1 metru. Ale tato služba bude mít zároveň omezený přístup nebo bude i zpoplatněna. Využijí jej podniky, ale i například státní orgány či záchranné a bezpečnostní složky.
Třicet na oběhu
Systém Galileo tvoří vesmírný a pozemní segment. Kosmickou část tvoří 27 aktivních satelitů. Budou se pohybovat po oběžných drahách ve výšce 23 222 kilometrů nad zemí, a to ve třech rovinách o sklonu 56 stupňů k rovníku. To zajistí pokrytí prakticky celého povrchu zeměkoule. Do vesmíru se navíc vydají tři náhradní satelity, kdyby některý postihla závada.
Družice váží 675 kg a jejich těla představují kvádr s rozměry 2,7 x 1,2 x 1,1 metru. Potřebnou elektrickou energii zajistí solární panely s celkovým příkonem 1600 W a rozpětím 18,7 metru. V principu lokalizace se systémy Galileo, GPS a GLONASS shodují. Uživatelské zařízení s přijímačem vypočítá polohu podle signálů ze tří družic současně. Pozemní segment Galilea se skládá ze dvou řídicích středisek, vybudovaných u německého Mnichova a v italském Fucinu, a globální sítě vysílacích a přijímacích stanic.
Kdo to zaplatí?
Soustava Galileo měla vstoupit do služby v roce 2010. Pak však přišly potíže, když systém přestal být atraktivní pro podnikatele, kteří měli jeho zavedení spolufinancovat. Sdružení ESNI (European Satellite Navigation Industries), pověřené vybudováním a následným provozováním systému, se loni v květnu tohoto úkolu zřeklo a kontrolu nad programem musela převzít Evropská unie (EU). Ani to však neznamenalo výhru.
Opět se objevil nesmrtelný problém - peníze. Šlo o 3,4 miliardy eur. Sumu podle rozhodnutí Evropského parlamentu zaplatí EU. Nemusí totiž jít o prodělečný projekt: předpokládá se, že systém by měl do roku 2020 vydělat 62 miliard eur. O jeho světlé budoucnosti svědčí i zájem Číny a Jižní Korey. A Česko? To se má brzy stát členem ESA, a tím i účastníkem Galilea.
Satelity-demonstrátory
Vývoj satelitního navigačního systému je velmi komplikovaný. Proto ESA vyzkoušela některá technická a technologická řešení přímo ve vesmíru na dvou satelitech-demonstrátorech GIOVE (Galileo in-Orbit Validation Element). První z nich, GIOVE-A, vynesla na zemský orbit ruská raketa Sojuz FG Fregat už na konci roku 2005. Protože se blíží konec jeho životnosti, ESA vypustila letos v dubnu GIOVE-B. Ten dokončí potřebné zkoušky.
Do dvou let se do kosmu vydá ještě čtveřice družic pro finální ověření funkčnosti systému. Pokud vše dopadne podle plánu, rakety postupně dopraví na oběžnou dráhu zbývající satelity. Současné odhady počítají, že globální satelitní navigační systém Galileo zahájí provoz během roku 2013.
