Jednu z největších ekologických zátěží naší planety představují velkoměsta a městské aglomerace. Nikdy v minulosti nežili lidé tak hustě natěsnáni v tak omezeném prostoru.
To vše má negativní dopady na životní prostředí. Husté osídlení znamená nadměrnou spotřebu nerostných zdrojů a surovin, potravin i energie, také množství odpadu a zplodin. Lidí na Zemi neustále přibývá. Zdá se, že jsme se ocitli v pasti - vyčerpáme veškeré zdroje surovin a energie a zahyneme zavaleni odpadky, či se otrávíme jedy z ovzduší.
Projekt snů
Řešení je v nedohlednu. Tedy ještě donedávna bylo. Už déle než rok pracuje studio architektů Foster & Partners na projektu města budoucnosti. Města, které nebude produkovat žádné odpady, žádné oxidy uhlíku, bude soběstačné v produkci potravin a čisté energie. Na jeho výstavbu bylo letos vyčleněno více než 15 miliard dolarů. Stavět by se mělo začít už letos. A kde?
Masdar
Toto slovo znamená "zdroj" a pochází z arabštiny. Kde jinde by totiž měl podobný projekt naději než v některém z nejbohatších států světa – v tomto případě ve Spojených arabských emirátech, nedaleko mezinárodního letiště v Abú Zabí. Město Masdar by se mělo rozkládat na ploše 6 km² a je projektováno pro 50 000 obyvatel. V jeho okolí budou stát větrné a solární elektrárny, geotermální čerpadla a ekofarmy produkující dostatek potravin.
Pěšky s radostí
A jak bude toto město budoucnosti vypadat? Vlastně jako kterékoliv město, jen v něm neuvidíte auta, která by znečišťovala ovzduší. Budou nahrazena ekologickou veřejnou dopravou a na zastávky to odnikud nebude dál než 200 metrů. Mnozí dají přednost chůzi zastíněnými uličkami a po pěších zónách chlazených vzduchem a proudící vodou. Moderní technologie umožní snížit spotřebu vody a energie v domácnostech, veškerý domovní odpad se bude recyklovat, v bytech i kancelářích bude příjemně bez použití energeticky náročných klimatizačních zařízení.
Zatím první
Projekt města Masdar má podporu nejvyšších vládních činitelů Abú Zabí včetně jeho sultána Al Jabera. Prohlásil, že jde o první město tohoto typu na světě, ale je přesvědčen, že jednoho dne se města podobná Masdaru budou stavět na celém světě.
Leknínový list
Nejde o botanickou zvláštnost, ale o pojmenování projektu plovoucích měst, který by mohl vyřešit problém se zvyšováním hladiny světového oceánu. Také tato města projektovaná pro 50 000 obyvatel by měla být soběstačná, dokonce s vlastní přírodou kolem centrální laguny sladké vody, získané z dešťových srážek.
Město je vystavěno na zelených terasách, domy šplhají do "hor", dole zůstávají široké pláže. Plovoucí město by nebylo nikde zakotveno, naopak - jeho obyvatelé by se mohli stát novodobými nomády putujícími s mořskými proudy – na sever s teplým Golfským proudem, k jihu by je nesl studený Labradorský.
Abú Zabí
Hlavní město stejnojmenného státu a také největšího a nejbohatšího ze sedmi arabských emirátů je současně i hlavním městem celé federace Spojené arabské emiráty. Přestože má dlouhou historii, patří v současné době k nejmodernějším městům Perského zálivu. Bohatství Abú Zabí pochází především z obrovských zásob ropy a zemního plynu, příjmy plynou i z rybolovu a produkce perel. Blízké moderní letiště činí z tohoto kdysi pirátského přístavu centrum mezinárodní letecké přepravy.
Viktorie královská
Je to největší zástupce leknínů a lotosů, do jejichž příbuzenstva patří - její listy mohou mít průměr přes dva metry, jako rekord se uvádějí čtyři metry, a unesou zátěž až 20 kg. Roste v povodí Amazonky, kde ji v roce 1801 objevil a popsal český cestovatel a botanik, Tadeáš Haenke. Rostlina dostala na počest anglické královny jméno Victoria regia, dnes se uvádí správnější název V. amazonica. Její listy jsou dokonalým výtvorem přírody - zdvižené okraje chrání jejich plochu před zaplavením vlnami a zároveň je jako obruč spolu se silnou žilnatinou na spodní straně zpevňují. Pokud listy zaplaví tropický liják, voda může odtékat zářezy v manžetě.
