Československé státní dráhy vznesly svůj požadavek na nové "motobusy" hned po skončení druhé světové války. Výrobní konsorcium složené z Vagonky Tatra Studénka, Královopolské strojírny a ČKD přišlo s projektem diesel-elektrických skříňových vozů. Naftová hnací jednotka tedy pohání elektromotory.
Provozní rychlost sahající až k úctyhodným 120 km/hod. určila "kufry", jak se vozům této řady pro jejich strohý tvar přezdívalo, k expresní a rychlíkové dopravě. Útulný a velkoprostorový interiér rozdělený na dvě části tomuhle zařazení nahrával.
Vozy M 262.0 vyjely z výrobních linek ve třech etapách, první v roce 1949, poslední o jedenáct let později. Díky vysoké odolnosti a nemožnosti drah pořídit si nové vozy byly čtyři desítky služebně mladších "kufrů" v 80. letech zrekonstruovány na řady M 262.1 (831). Hlavní inovací byla výměna původní hnací jednotky.
Tyhle motoráky dnes nepotkáte jen při četných historických jízdách nebo odstavené podél trati, několik M 262.1 stále obsluhuje lokálky. Nezastupitelnou úlohu plní například na jedné z našich nejhezčích tratí číslo 292 v úseku Jeseník-Ramzová-Branná-Hanušovice, kde fungují především jako záloha, ale už několikrát přesvědčily o své nezastupitelnosti.
Nostalgickou atmosféru dodává jízdě "kufry" i časté čerpání vody a úporné sípání do jesenických svahů.
Sdílej
13. května 2009 • 12:40 Vyšlo v ABC 10/2009
Vozy řady M 262.0 (nebo také 830) patří do železniční historie. Vždyť od dodání jejich první série letos uplyne šedesát let. Ale i po téhle době dokazují svou funkčnost a stále se s nimi můžete setkat. Třeba na Jesenicku, kde obsluhují horské tratě.
