S rozmachem "skutečných" únikových her, kdy se s partou přátel necháte dobrovolně zamknout do jedné místnosti, ze které se snažíte utéct do jedné hodiny (únikové hry jsme otestovali na vlastní kůži tady), se dostavil i rozmach únikových her odehrávajících se jen a pouze na desce vašeho stolu. Tento typ stolních her se stal populárním prakticky okamžitě, což má za následek široký výběr titulů nejen v zahraničí, ale už i u nás.
Trojka exitů
Česká společnost Dino sáhla po lokalizaci únikové hry Exit, respektive hned tří různých krabiček/scénářů – Opuštěná chata, Tajná laboratoř a Faraonova hrobka. Pořadí výpisu her jsem nezvolil náhodně, ale podle obtížnosti, která u her prudce stoupá. Ideálně byste měli začít chatou a postupně se dopracovat až k hrobce, ale z hlediska návaznosti na tom nezáleží vůbec (scénáře jsou uzavřené celky).
Točíme kotouči
Snad každá z únikových her má nějaký svůj definující prvek, kterým je v Exitu dešifrovací kotouč. Jedná se o zvláštní předmět, který má po vnějším obvodu deset znaků, které řešíte během partie. Zpravidla vždy řešíte jen jeden symbol v jednu chvíli a pro jeho vyřešení musíte na kotouči navolit správnou sadu tří čísel/zkumavek/hieroglyfů.
Recenze deskových her:
Ke správné kombinaci se dostanete – nepřekvapivě – přes řešení zapeklitých rébusů. Ty jsou částečně zahrnuty v několika stránkovém deníku, který máte již od začátku hry k dispozici, ale částečně se ukrývají i na kartách v balíčku a k těm se dostáváte postupně. Někdy se tak snažíte vyřešit něco, k čemu ještě nemáte všechny potřebné materiály.
Jak to?!?
Když se dopracujete k nějaké slibně vypadající kombinaci, jednoduše ji na dešifrovacím kotouči nastavíte pod právě řešený symbol a chytrý skrytý mechanismus vám uprostřed disku zobrazí číslo karty s odpovědí, kterou si máte vytáhnout z dalšího balíčku karet. Pokud jste zadali špatný kód, uvidíte kartu s nemilým červeným křížem. Ale nic se neděje. Prostě zkuste najít jiné řešení.
Až ho naleznete, odhalí se vám karta s pochvalou a instrukcemi, jakými rébusovými kartami máte pokračovat. Vaším cílem je se tímto způsobem prokousat celým rébusovým balíčkem a ve výsledku uniknout z „místnosti“. Čím dříve, tím lépe. Čas si musíte kontrolovat sami. Po uběhnutí hodiny hra nekončí, ale pokračuje dál, dokud ji nevyřešíte. Ale připravujete se tak o vítězné body.
Na konci hry si na základě herní doby a počtu použitých nápověd udělíte určitý počet hvězdiček, abyste svůj výkon mohli porovnat s výkony přátel a lidmi na fórech. Systém nápovědy je přitom velice jednoduchý. Ke každému symbolu existují tři karty – 1. nápověda s mírnou indicií, 2. nápověda s přesnější indicií a řešení rébusu. Je jen na vás, kdy sáhnete po nápovědě a pokud vám pomohla, ponecháte si ji jako trestné body.
Jak je to složité?
Hádanky v sérii Exit jsou opravdu zapeklité. Nevyžadují sice žádné znalosti historie, matematiky apod., ale pořádně potrápí vaše logické myšlení. Někdy více, někdy méně. Jednou je potřeba něco přehnout, jindy vyluštit záhadnou tajenku, někdy rozklíčovat podivné věty, něco správně poskládat - je to prostě o nápadu. Proto je v tomto případě vyšší počet hráčů k užitku.
Co se herní doby týče, nejlehčí ze scénářů (Opuštěná chata) nám zabrala zhruba hodinku času. Je výrazně jednodušší, než další dva scénáře, ale skrývá v sobě několik poměrně neobvyklých řešení, která vykouzlí úsměv na tváři a postarají se o euforický pocit. Tajná laboratoř nám kvůli své střední obtížnosti zabrala už hodinu a půl, rébusy byly těžší, ale trochu zamrzelo, že zde se žádná neobvyklá řešení, jako v případě chaty, nezjevily.
Chuť nám však zpravil scénář Faraonova hrobka, který je bezesporu nejobtížnějším. Netvrdím, že je naše skupina zkušenými luštiteli únikových her a možná proto nám tento scénář ukrojil celé dvě hodiny (a odpovídalo tomu samozřejmě výsledné skóre). Zato jsme si ho užili úplně nejvíce. Právě tady jsme se dočkali pořádných „WOW“ momentů, za což mohou opravdu, ale opravdu originální postupy při řešení rébusů, o kterých byste u stolních her snad nikdy neuvažovali.
Konec hry
Exit trpí jako každá úniková hra syndromem unikátnosti. Nemá zkrátka smysl hrát hru podruhé, protože již znáte odpověď na všechny hádanky. Exit je ale prakticky nemožné i složit a někomu půjčit na vyzkoušení, protože komponenty po vašem zběsilém luštění vypadají jako Tokio po útoku Godzilly. Hru zkrátka zničíte. Pokreslíte deník, zpřehýbáte jeho stránky, rozstřiháte karty a tak podobně.
Kolují zvěsti, že při pořádném snažení si hra zachová svou původní tvář, ale v takovém případě počítejte s mnohem delší herní dobou a víc namáhaným mozkem, protože musíte vše překreslovat nebo si to představovat v hlavě. A to podle mě za tu námahu nestojí. Je to zážitek, tak si ho užijte se vším všudy.
Jak začít
Na závěr jedno doporučení. Pokud jste žádnou únikovou hru nehráli a nemáte zkušenosti ani s šifrovačkami, začněte určitě Opuštěnou chatou. Naučí vás fungování mechanismu a nezahltí vás příliš složitými rébusy. Pak pokračujte Tajnou laboratoří a Faraonovo hrobkou. Všechny jsou zábavné, každá nabízí jiné hádanky. Pokud jste zkušenými luštiteli, sáhněte rovnou po hrobce a možná budete překvapeni, jaká výzva to ve skutečnosti je.
P.S.: V anglické verzi se již objevily další scénáře – Polární stanice, Zakázaný hrad a Zapomenutý ostrov, a v původní německé verzi ještě další čtyři. Nezbývá než doufat, že se hře bude v Čechách dařit a Dino se tak chopí i dalších krabiček.
Autoři hry Inka Brand, Markus Brand
Typ hry kooperativní, deduktivní, úniková
Počet hráčů 1 – 6
Doporučovaný věk 12+
Herní doba 45 – 150 minut
Jazyk čeština
Doporučovaná cena 379,-
Vydavatel Dino
