Pro rodiny s prvňáčky
Pokud máte ve svém okolí chlapce či dívku v raném školním věku a rádi byste je obdarovali stolní hrou, která bude zároveň bavit i rodiče, nabízí se vám dvě letošní novinky – vláčky Ticket to Ride: Junior a kobky hradu Karak.
Ticket to Ride: Junior je v podstatě mladším bratříček velice populární deskovky Ticket to Ride, ve které stavíte železnice mezi městy a tím získáváte vítězné body. Junior je zjednodušenou verzí už tak dost jednoduché hry, takže si ji mohou skutečně užít i šestileté děti. Hrajete karty, stavíte barevné tratě z vagónků a „navštěvujete“ hlavní města Evropy. To vše do půl hoďky.
Karak je originální českou hrou dvou zkušených vývojářů, kteří se rozhodli udělat Dračí doupě pro nejmenší. Každý si zvolí unikátního hrdinu a vydá se prozkoumávat podzemí hradu Karak hezky dílek po dílku. Zatuchlé tunely ukrývají nebezpečí v podobě přerostlých krys a kostlivců, ale také truhly s pokladem a drahokam strážený drakem! Karak děti nezaujme jen jednoduchou hratelností a zábavným objevováním, ale také nádhernými, vtipnými ilustracemi.
Pro rodiny obecně
V případě, že chcete obdarovat rodinu jako takovou a neomezuje vás věk nejmladších členů, i zde bych sáhl po jednom ze dvou kousků – Ostrov Skye a Pustina.
Ostrov Skye sice na první pohled vypadá jako legendární Carcassonne, ale je něčím mnohem víc. Dílky krajiny tu jen tak netaháte z hromádky, ale dražíte je s ostatními hráči. Sami nastavíte cenu svých dílků a pak jen sledujete, jak se hrnou penízky. A když od vás nikdo nic nekupuje, nemusíte smutnit. Dílky vám zůstanou a tím si rozšíříte své území. Můžete se zaměřit na pastevectví nebo třeba rybolov. Naši recenzi čtěte zde.
To Pustina má trochu smutnější téma – svět po katastrofě. Poslední skupinky lidí přežívají jen v podzemních bunkrech, kde se snaží vybudovat fungující společnost. Čas od času se však musejí vydat na povrch, kde načerpají vodu, uloví nějaké to maso a posbírají užitečné předměty či materiály na jejich výrobu. Téma funguje velice dobře, i když se jedná o hru typu euro. To znamená minimum náhody a maximum promýšlení budoucích tahů. Přesto vás Pustina překvapí svou jednoduchostí.
Pro páry
Po rodinách nesmíme opomenout zamilované dvojice, které při hraní nepotřebují třetí, čtvrté a ani páté kolo u vozu. V tomto případě dám pro jistotu dva zcela odlišné příklady her – kompetitivní Skol ty Skoty a kooperativní Krycí jména: Duet.
Pokud daná dvojice nemá problém oddělit herní prostředí od toho skutečného a udrží tak své rozepře maximálně do konce hry, se Skol ty Skoty zabodujete. Jedná se o malou roztomilou krabičku s kartami, pomocí kterých se přetahujete o území. Karty mají různé barvy a hodnoty, které spolu tvoří něco jako pokerové figury – silnější přebije slabší a získá požadované území na vaší stranu. Předností této hry je její skladnost při cestování a navíc disponuje opravdu krásnými ilustracemi.
Pokud se obáváte, že by podobný duel mohl přivodit spíš problémy než úsměvy, sáhněte radši po duetu. Ideálně tedy po tom z Krycích jmen, která všichni jistě dobře znáte. Párty hra Krycí jména dobyla svět, ale byla velice omezená v menším počtu hráčů. Odnož Duet je určena čistě pro dva hráče, kteří hrají spolu proti hře. Navzájem se snaží uhodnout slova na stole s minimem nápověd – jen s jedním vyřčeným synonymem, které je společné co nejvíce slovům. A věřte, že je to vážně sranda.
Na párty
Opakem her pro dva hráče jsou hry pro velké skupiny hráčů vhodné třeba na párty. Cílem těchto her je čirá zábava a pokud možno žádné taktizování a strategie. Z letošních úlovků stojí za zmínku Představ si a Neobvyklí podezřelí.
Představ si, jak již název napovídá, je založena především na vaší představivosti. Podobně jako v Activity nebo Koncept je vaším úkolem předvést něco, co musí uhádnout ostatní účinkující. V tomto případě předvádíte předměty či události pomocí průhledných karet, jejichž překrýváním a chytrým spojováním jejich obrazců snad docílíte kýženého výsledku. Ale znáte to, předobraz je často jasný jen vám a spoluhráči jen nevěřícně kroutí hlavou.
Neobvyklí podezřelí jsou docela neobvyklou hrou. Jeden hráč se stává svědkem, zatímco ostatní jsou detektivové. Svědek zná jednoho z dvanácti podezřelých, ale detektivům ho nesmí popsat po vzhledové stránce, ale pomocí vlastností. Detektivové mu pokládají otázky typu: „Byl volit? Voní hezky? Má iPhone?“ Na základě svědkovy odpovědi vyřazují nevinné. Tímto způsobem musí na stole zbýt jediný podezřelý – pravý pachatel. Naši recenzi čtete zde.
Pro náročné hráče
Ostřílení pařani si jistě rádi zahrají i výše zmíněné hry, ale abyste opravdu uspokojili jejich náročné dušičky, musíte sáhnout po opravdu složitých kouscích. Těmi bezesporu jsou Mars: Teraformace a Scythe.
Mars: Teraformace vezme hráče na rudou planetu, svěří jim do ruky nadnárodní společnost a nechá je vybudovat prostředí vhodné k životu. Společnými silami zvyšujete obsah kyslíku v atmosféře, zahříváte planetu a dáváte vzniknout životu. Vyhrát však může jen jeden, a to ten, kdo si při tom nejvíce namastí kapsu. Celá hra je řízena kartami, které krásně dotváří atmosféru (to když na Mars záměrně vrhnete meteorit, abyste ho zahřáli). Autoři si navíc dali práci s uvěřitelností kolonizace, které se lidstvo zřejmě (doufáme!) nevyhne. Naši recenzi čtěte zde.
Scythe se nezabývá blízkou budoucností, ale nedávnou alternativní minulostí. Nám známé meziválečné období je v Scythe stále válečné, i když soupeřící strany vedou spíše studenou válku. Hráči se ujímají různých evropských národů a spíš než vyhladit soupeře se snaží přežít a zdokonalit. Válčit se zde sice dá, ale pro státy je to tak vyčerpávající úkon s nejistým výsledkem, že své armády budují jenom jako prevenci. Proto stavíte obří mechy, plodíte nové dělníky, těžíte suroviny, stavíte budovy, rozšiřujete svůj vliv a snažíte se nezaostávat za ostatními. Naši recenzi čtěte zde.
