Karak: Recenze deskové hry

Legendy vypráví o zatuchlých kobkách hradu Karak, které skýtají nepředstavitelné bohatství. Mnoho hrdinů se sem vydalo s vidinou blahobytu, ale nikdo o nich podruhé neslyšel. Teď je řada na vás.

Karak je původní česká hra od dvou začínajících tvůrců – Petra Mikši a Romana Hladíka. Ale abych klukům úplně nekřivdil, nováčky jsou pouze ve světě deskových her, zatímco ve světě videoher platí za skutečné veterány. Oba se totiž podíleli třeba na české třídílné sérii Mafia. Deskovky jsou ale přeci jen něco trochu jiného, takže jak se povedl jejich první pokus?

I kostlivec může být fešák

Na úvod bych se pozastavil u toho, co vás na Karaku trkne do očí jako první – poměrně rozměrná krabice s překrásným, hravým obrázkem. Ještě štěstí, že krásné obrázky krabicí nekončí a vaše oči si tak užívají vtipných kostlivců po celou dobu hry. Grafické stránce zkrátka není co vytknout.

Hrdinové jsou správně různorodí a plní odkazů na jiná díla, nepřátelé jsou roztomilí (až na pavouky), byť se vás snaží zabít a i samotné podzemí hradu Karak vytváří na stole pěkně spletité chodby, byť v jeho případě se tvůrci nevyhnuli kamenné sterilnosti.

Co asi bude za rohem

Co se vlastní hratelnosti týče, Karak cílí spíše na mladší publikum chodící zhruba do první třídy. Z tohoto důvodu nečekejte nějaké pravidlové orgie, ale naopak absolutní jednoduchost a přímočarost. Jednoduše si zvolte jednoho ze šesti unikátních hrdinů s vlastními schopnostmi, všichni se postavte na vstupní dílek do kobek a hurá za pokladem!

Hráč na tahu se může až čtyřikrát pohnout o jedno políčko, které si většinou musí nejprve odkrýt. Postupně se tak staví klikaté chodby podzemí, ve kterých samozřejmě nejste úplně sami. A dalšími obyvateli nemyslím vaše spoluhráče, tedy spíše protihráče, kteří vám chtějí vyfouknout poklad pod nosem.

10 nejdůležitějších věcí, které musíte vědět o Star Wars, když nečtete

Totototo je duch!

Ale kdepak. Žádný duch. To je jen krysa. A já ti dám krysu, vždyť je to kostlivec! Temnými chodbami bloumají různé nadpřirozené bytosti, které nemají v oblibě se kamarádit. Zatímco s krysou si poradí každý nezkušený hrdina, takový král kostlivců nebo přerostlý pavouk už bude těžší oříšek.

Když při svém putování narazíte na místnost s nepřítelem, musíte rozhodnout, kdo ze souboje vyjde jako vítěz. Z počátku vám nezbývá nic jiného, než si hodit dvěma kostkami a součtem získat větší číslo, než je hodnota bránícího se monstra.

Děkuji, to si nemusel

Prvních pár soubojů pravděpodobně prohrajete, ale jakmile se vám podaří někoho skolit, hromádka kostí vás obdaruje novou dýkou, mečem či sekerou, případně léčivým či teleportačním kouzlem. Postupně se tak stáváte silnější a silnější, tím pádem i schopnější.

Časem si tak můžete troufnout na kostlivce klíčníka, který drží klíč k zamčené truhle ukrývající poklad – vítězné body. A o to tu jde především. Sbírat klíče a odemykat truhly. Samozřejmě, že při tom schytáte pár rán, ale ty jednoduše vyléčíte kouzlem nebo v magické fontánce. Ale ani vlastní smrt zde není konečná, jen vás na jedno kolo zpomalí. Hrdina se oklepe a putuje v klidu dál.

Deskovinky #35: Tipy na stolní hry pod stromeček

Šmaku, jsi to ty?

Už víte, že cílem hry je nasbírat co největší počet vítězných bodů, ale kdy vlastně hra skončí? Až někdo z vás porazí pána zdejších tunelů – draka! Ten je zamíchaný mezi všechny ostatní nepřátele, které postupně taháte z pytlíku. Proto se může objevit až na konci hry, v její půlce nebo dokonce hned na začátku.

Ale ničemu to nevadí, protože nezkušení hrdinové si na něj stejně netroufnou. Ale až se jeden takový najde a draka skutečně přemůže, stane se hrdým majitelem rubínu, který se počítá za 1,5 bodu (truhly jsou za 1 bod). Poté se mezi hráči určí hrdina s nejvíce body, který nejenže vyhrává hru, ale jeho jméno se ponese napříč věky.

Drak, kostlivci, krysy, obří pavouci a… mumie

Málem bych vás, dobrodruzi, zapomněl varovat. S mumií není radno si zahrávat. Když ji totiž rozmotáte z obvazů, uvalí na jednoho z hráčů strašlivou kletbu, kterou dokáže sejmout jen magická fontána nebo zabití další mumie.

Kletba zbavuje prokletého jeho speciálních schopností. Argentus tak ztratí schopnost procházet zdmi, Horan nemůže útočit dvakrát, Taia nevidí do budoucnosti, Victorius nemá šestí s házenými jedničkami a Aderyn se neschová ve stínech.

Star Wars: Knížky v české galaxii

Dračí doupě pro děti

Karak mě překvapil svou jednoduchostí a čistotou. Pravidla vysvětlíte během minuty a v podstatě už se na nic neptáte. Jen kráčíte podzemím, mlátíte se s krásně ilustrovanými nepřáteli, odemykáte truhly s pokladem a těšíte se, že to budete právě vy, kdo skolí slavného draka.

Jednoduchost hře zároveň definuje její cílovou skupinu, která je u dětí ve věku od šesti let (krabice sice říká sedm, ale o rok mladší caparti nebudou mít sebemenší problém). Tatínek se synem se bude dobře bavit, jelikož, když to hodně přeženu, jde o takový dračák pro děti bez pána jeskyně a ideální můstek mezi opravdu dětskými hrami a už trošičku komplexnějšími tituly. Pro starší děti je Karak ale až moc jednoduchý a obzvlášť zamrzí nemožnost interakce mezi hráči.