Majesty: Recenze deskové hry

"Má koruna, mé království," hlásá slogan na krabici hry Majesty. Královstvích je zde hned několik a nějaké ty koruny se tu rovněž najdou. Tedy ty, které příjemně cinkají v kapse.

"Vaše veličenstvo! Já vím, právě jste usedla na trůn, ale nepřítel nikdy nespí! Ani my si proto nemůžeme dopřávat odpočinku. Váš předchůdce zanechal království v docela bídném stavu. Musíme sehnat nějaké mlynáře, našim pivovarům chybí kvalitní sládkové, čarodějnice si hledají chýše, urychleně potřebuje stráže na hradby a začít cvičit vojáky, ti si samozřejmě vyžádají nějakou tu hospodu. Jo a neměli bychom zapomínat ani na váš honosný zámek a pro všechny případy postavíme i nemocnici… Jeden nikdy neví."

V čele říše

Menší stolní hra Majesty se na podzim minulého roku zjevila bez větší pompy. Svého vůbec prvního vydání se dočkala během posledního ročníku festivalu SPIEL v německém Essenu a krátce na to se jako blesk z čistého nebe objevila zpráva od Mindoku, že Majesty v češtině už putuje do našich obchodů. A také k recenzentům samozřejmě. Přiznám se, že mě při návštěvě festivalu tento kousek úplně minul, takže jsem neměl tušení, co v sobě krabička ukrývá. No, nemohl jsem být více překvapený.

Majesty postaví 2–4 hráče do čela jejich vlastních království, která se snaží v průběhu hry vylepšovat takovým způsobem, aby kombinace jednotlivých oddělení přinášela co nejvíce zlaťáků do královské truhličky. Toliko k "příběhovému" pozadí Majesty, protože o to tu vážně nejde. O co tu jde, jsou jednoduché, čisté mechanismy poskytující dostatek prostoru pro taktizování mladším i starším hráčům.

V jednoduchosti je síla

Jednoduchost pravidel už tak nějak patří k autorovým poznávacím znakům. Jméno Marc André vám možná nic neřekne, ale jeho výtvory mluví sami za sebe. Možná se vám dostala do rukou strategická hra Barony o zabírání území, ale s ještě větší pravděpodobností znáte drahokamový Splendor. Majesty je na tom s přímočarostí pravidel naprosto stejně.

ABC uvádí: Nejlepší deskovky roku 2017

Ve svém tahu máte jen jeden úkol – vzít si jednu postavu z nabídky šesti. První je zdarma, další v pořadí už stojí jednoho dělníka, další dva dělníky atd. Získanou postavu jednoduše umístíte do jí příslušné budovy (viz první odstavec), případné utracené dělníky rozprostřete na karty postav, které jste při výběru vynechali. Poté jen vykonáte schopnost spojenou s budovou, do které jste umístili novou postavu, a hraje další hráč. Nic víc, nic míň.

Když málo znamená moc

To, že jsou jednoduchá pravidla, neznamená, že by byla jednoduchá i samotná hra. Musíte si dobře rozmyslet, jakou postavu z nabídky si vzít. Nabídka se okamžitě doplňuje, a pokud si nevezmete první kartu z řady, která je zdarma, nahráváte svými drahocennými dělníky soupeřům. Dělníci totiž vyčkávají na ostatních kartách nabídky, dokud si danou kartu někdo nevezme. Logicky s ní získá i všechny dělníky. A čím více dělníků máte, tím máte větší výběr z postav.

Druhů postav je celkem sedm a jak již bylo řečeno, každá patří do jiné budovy. V Majesty jde a pouze o peníze, které získáváte jak v průběhu hry, tak na jejím konci. V průběhu s každou zahranou postavou – umístíte mlynářku do mlýna a získáte 2 zlatý, druhá mlynářka však vydělá už 4 zlaté, protože už máte za mlýnské kolo zapřažené dvě… Podobně fungují i další budovy. Pivovar po přidání sládka vydělá 2 zlaté a dělníka za každého sládka, ale zároveň každý hráč, který má alespoň jednu mlynářku, získá 2 zlaté atd.

Už asi tušíte, v čem je zakopaná složitost Majesty. V kombinacích. Chýše vás odměňuje za postavy ve třech budovách, hospoda úzce spolupracuje s pivovarem... A pokud se bojíte, že se jedná o hru, kde si každý hraje na svém písečku a soupeři ho zajímají jen při závěrečném bodování, tak se nebojte.

Deskovinky recenzují: Karak

Za vlast!

V Majesty se dá bojovat a je to naštěstí stejně jednoduché, jako vše ostatní. Jednoduše si z nabídky karet vezmete postavu vojáka. Ten vám v kasárnách vydělá pěkný balík peněz, ale také okamžitě zaútočí na všechny protivníky. Přesně tak, v téhle hře se nemůžete proti někomu spolčit, protože automaticky útočíte na všechny u stolu.

Útočíte počtem svých vojáků, zatímco všichni ostatní se brání počtem svých obránců. Ten, kdo se vám počtem nevyrovná, přijde o první postavu z leva ve svém království. Naštěstí ne na vždy. Pamatujete na potřebu nemocnice? Postavy (většinou chudák mlynářka první na ráně) se odebírají do nemocnice, kde slouží jako záporné body na konci hry. Naštěstí si můžete "najmout" čarodějnici, která nebohou mlynářku vyléčí a pošle zpátky mlít mouku.

Rychle nabyl, rychle pozbyl

Majesty se vždy hraje na 12 kol, tedy získáte celkem 12 postav. A na to musíte pamatovat. Stihnete ještě zaútočit? Stihnete se ještě ubránit? Má cenu se teď pouštět do rozvoje hospody nebo bude výhodnější zaplnit zámek poddanými? Hra je tak svižná, že už po nějakých 20–30 minutách si rvete vlasy zoufalstvím. Dokonalý plán má jen malou trhlinu, potřebujete tak dvojnásobek času. Samozřejmě, ten kdo od začátku počítá s limitovanými zdroji, dosáhne lepších výsledků s málem.

Záleží na tom, jak se vám dařilo v průběhu hry, ale závěrečné bodování je úplně stejně důležité. Hodnotí se totiž každá jednotlivá budova, tedy hráč s největším počtem postav v ní získá tučný bonus. Ale ještě tučnější bonus se uděluje za unikátní postavy v království. Ten se totiž umocňuje na druhou, takže zatímco tři různé postavy ve vašem království (třeba mlynářka, sládek a čarodějnice) pro vás znamenají zisk 9 bodů, všech sedm postav už je 49 bodů. A to dokáže slušně zahýbat s aktuálním pořadím.

Deskovinky recenzují: Star Wars – Destiny

Krása široko daleko

Samotnou kapitolu si zaslouží i zpracování hry, které je na hodně vysoké úrovni. Jako první vás chytí za oko panoramatické království na jednotlivých k sobě přiložených kartách. Takový prvek se vážně nevidí často a na stole vypadá fantasticky. Karty jsou zároveň oboustranné, kdy z druhé strany naleznete pokročilejší variantu s ještě více kombinacemi. Z herního hlediska super tah, protože základní verze je po pár hrách skutečně až moc jednoduchá. Na druhou stranu, každý hráč má po grafické stránce úplně identické království a to i z druhé strany karet. Panoramatický aspekt je tak využit jen částečně a je to škoda.

Za zmínku rovněž stojí vlastní žetony peněz. Nejsou to totiž žádná kartonová kolečka nebo takový ten napůl průsvitný plast, ale překvapivě těžký plast s polepkami nominálních hodnot. Ostatně, pokud jste hráli Splendor, víte, o jakých žetonech se tu bavíme. Jsou příjemné do ruky, snadno se s nimi manipuluje a jediná výtka směřuje jen k jejich hodnotám. Často nám při rozměňování chyběla pětka (Majesty obsahuje 1,2,10,50,100), ale není to nic vážného. Plastový insert v krabici je rovněž dobře funkční, i když od pohledu dělaný univerzálně pro spoustu her.

Pokladna dělá krále

Pokud jste se dočetli až sem, pak je vám asi jasné, že se mi Majesty líbí. Baví mě jeho jednoduchost. Pravidla vysvětlíte během pár minut a okamžitě hrajete. Nikdo nemá otázky, protože symbolika na kartách je jasná, pravidla čistá. Když ji vezmete mezi hráče, čeká vás hluboké taktizování. Když ji vezmete do rodiny s dětmi, čeká vás na pohled pěkná karetní hra, ve které postupně nastupují odměňující kombinace. Díky své krátkosti poslouží dobře i jako filler mezi většími hrami. Autor se zkrátka i po třetí trefil do černého. A mě nezbývá než se ptát, jak se tak pěkná hra obešla bez doprovodné reklamy? No, nepotřebuje ji.