„Nic není pravda a vše je dovoleno“. Tak zní krédo (v angličtině creed) asasínů, které dalo název obrovskému hernímu fenoménu Assassin's Creed. Od roku 2007 vyšlo množství her, v nichž tajemní asasíni bojují proti neméně tajemným templářům. Hry doplňuje řada knih a komiksů, k mání jsou i sběratelské figurky atd. A nyní jsme se dočkali i prvního filmu nazvaného jednoduše Assassin's Creed! Ten je na rozdíl od většiny her určen nejen dospělým, ale i starším dětem.
Asasíni…
V 11. století v severním Íránu existovala sekta náboženských fanatiků, která byla ochotná vraždit. Kvůli ní se slovo asasín stalo téměř synonynem pro nájemného vraha. Asasíni z Assassin's Creed však s dávnou sektou nemají téměř nic společného. Jejich řád je tajným uskupením žen a mužů, kteří odnepaměti napříč staletími bojují za svobodnou vůli člověka. Řídí se třemi jednoduchými pravidly: Nikdy nezabij nevinného, drž se mimo zrak ostatních a nikdy nekompromituj bratrstvo. Inspirují se orlem v letu, jehož symbol provází hráče celou sérií. Jako orli dohlíží na města z vysokých, výhodných pozic. Šplhají po střechách a berou životy svých nepřátel skrytými čepelemi.
Assassin's Creed: Oficiální český HD trailer • Zdroj: CinemArt
… proti templářům
Největšími nepřáteli asasínů jsou již po dlouhá staletí manipulativní templáři. I oni existovali jako jeden ze středověkých křesťanských řádů. V sérii jsou templáři vykresleni jako vlivná tajná společnost, jejíž členové touží podrobit si veškerou moc a bohatství. Jsou to takoví loutkáři historie.
Obě frakce věří v pokrok, ovšem templáři jsou zvyklí dosahovat svých cílů nečestně; proléváním krve nevinných, korumpováním vlád i využíváním náboženství ke svým vlastním záměrům. Není divu, že jim zásadoví asasíni překážejí!
Vzpomínkami předků
V současnosti (té filmové) templáři pátrají po artefaktech, které na Zemi zanechala mocná civilizace, jež tu žila před námi. K tomu ovšem potřebují žijící potomky významných asasínů. Jedním z nich je odsouzený vrah Callum Lynch (Michael Fassbender), čekající na svůj trest smrti. Místo věčného spánku jej však čeká tajemné zařízení Abstergo, v němž templáři shromažďují informace. Využívají k tomu technologii Animus, která umožňuje procházet genetickou paměť.
Boj s inkvizicí
Animus pošle nic netušícího Cala do vzpomínek jeho předka Aguilara - posledního asasína, o němž je známo, že měl v držení mocný artefakt. Skrze vzpomínky Aguilara de Nerha se Cal dozvídá o světě asasínů a templářů a dostává se do Španělska 15. Století. Tady asasíni zrovna svádějí těžké boje proti inkvizici, v jejímž čele stojí templář Tomási de Torquemada.
Assassin’s Creed
Režie: Justin Kurzel
Hrají: Michael Fassbender, Marion Cotillard, Jeremy Irons
Stopáž: přibližně 102 min
Přístupnost: nevhodné pro děti do 12 let
Premiéra: 29. 12. 2016
Assassin's Creed: Druhý oficiální český • Zdroj: CinemArt
Únik po asasínsku
- Legendární skok Leap Of Faith (skok víry) má dokázat nepřátelům, že asasíni se nebojí smrti. Asasín se vrhne z římsy, otočí se ve vzduchu a pozadu dopadne do kupy sena nebo do vody. Při natáčení jej hlavní kaskadér Damien Walters předvedl z výšky 38 metrů
- Ikonickou zbraní asasínů je Hidden Blade (skrytá čepel). Ostří skrytá v chrániči předloktí se podle potřeby rychle vytahují a zatahují. Slouží k obraně i jako vražedná zbraň. Má to ale háček: Asasíni se kvůli ní musí zbavit svého prsteníčku. Pro natáčení byla vytvořena plně funkční replika, ale prsty hercům naštěstí zůstaly
- Vysoké boty musí asasínům vyhovovat při rychlém běhu, skocích i šplhání po zdech. Kostyméři proto při jejich tvorbě vycházeli z vlastností bot, které nosí freerunneři a parkouristi
- K tradičnímu vzhledu asasínů neodmyslitelně patří kápě, kterou si v případě potřeby stáhnou do čela tak, aby co nejvíc skrývala tvář. Na Aguilarově kápi lze rozeznat jednu z mnoha variant typického emblému asasínů
- Široký kožený pás chrání vnitřní orgány a může ukrývat další zbraně
Templáři očima vědců
Historie zná templáře z jiného úhlu, než série Assassin’s Creed. Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista. Vžité označení templáři odkazuje na jejich původní sídlo: Šalomounův chrám (latinsky templum) v Jeruzalémě. Řád vznikl v roce 1119 jako přímý důsledek první křížové výpravy: Templářští mniši-válečníci měli zajistit bezpečnost poutníků, kteří cestovali do znovudobyté Svaté země.
Neslavný konec
Templáři shromáždili značný majetek, v jednotlivých zemích dokonce fungovali jako bankéři. A to se jim stalo osudným. Za vlády francouzského krále Filipa IV. Sličného, který hledal finance na svá válečná tažení, kde se dalo, byl řád nařčen z kacířství a zrušen. V pátek 13. roku 1307 byli jeho členové pozatýkání a začaly popravy, majetek z velké části připadl králi. Do jaké míry se templáři skutečně provinili proti církvi, je otázkou pro historiky. Templáři však letos zaujali i vědce, kteří zkoumají lidské zdraví a délku života.
Záhadná dlouhověkost
Průměrná délka lidského života ve středověku se pohybovala mezi 25–40 lety. Členové templářského řádu se ovšem dožívali zhruba dvojnásobného věku kolem 65 let. Tehdy si to lidé vysvětlovali zvláštním darem od boha, případně čarodějnictvím. Dnes to můžeme vysvětlit stravou a hygienou. Při zkoumání pravidel, podle nichž žily mnišské řády, vědci narazili na soupis stravovacích a hygienických pravidel, jimiž se templáři zavázali řídit.
Pevná pravidla
Autorem pravidel byl svatý Bernard z Clairvaux. Templářům ukládá jíst maso nanejvýš třikrát týdně a častěji jíst zeleninu, ovoce a luštěniny. Lov jim byl zapovězen, ale hojně využívali ryby a plody moře, jedli sýry a používali olivový olej. Ve středověku bylo tak zdravé jídlo něčím výjimečným. Chudým zkracoval život nedostatek živin, strava vyšších vrstev zase obsahovala množství tuků a kalorií. Obezita byla považována za známku bohatství, takže elity trpěly metabolickými chorobami jako je cukrovka. Ani vína si templáři nemohli dopřávat tak, jako jiní. Svatý Bernard jej vinil z toho, že i moudří muži zapomínají na svou víru. A templáře tak mimo jiné chránil před chorobami srdce a cév.
Čisté ruce
V porovnání se zbytkem středověké společnosti vyniká také čistotnost templářů, díky níž se mezi nimi méně šířily infekční choroby. Pro všechny členy řádu bylo povinné mytí rukou před jídlem nebo před modlením. Bratrům, kteří se věnovali venkovním pracím, bylo zapovězeno připravovat jídlo nebo jej servírovat. Mělo to logiku, protože půda hnojená lidskými exkrementy byla zdrojem původců mnoha nemocí. Místo určené ke společnému stravování, jakási dobová jídelna, mělo být vždy čisté, s umytými stoly a všudypřítomnými ubrusy. Pravidla nastolená svatým Bernardem templářům prodlužovala život, jejich hlavním cílem však bylo, aby zůstávali v bojové kondici: Obézní (nebo naopak infekcí vysílený) rytíř by moc nepřátel nepobil.
