Když Mistr Jan Hus začal kázat, že katolická církev by neměla hromadit majetek a odpouštět hříchy za peníze, získal v českých zemích mnoho příznivců. Zato duchovním se ani trochu nelíbilo. Vyzvali ho, aby své názory obhájil na koncilu v německé Kostnici.
Jak to dopadlo, už určitě znáte. Jan Hus skončil v roce 1415 jako kacíř v plamenech a jeho popel ještě vysypali do Rýna, aby Češi na svého milovaného rebela rychle zapomněli. To ale netušili, jakou lavinu tím spustí.
Pražská defenestrace: Z okna ven!
V Praze začal rychle narůstat počet Husových přívrženců. Král Václav IV. proto honem jmenoval nové konšely (úředníky a soudce), kteří měli bující nepokoj utlumit. Dopadlo to přesně naopak - střemhlavým letem konšelů z okna radnice. Této události se říká první pražská defenestrace a došlo k ní roku 1419.
Stárnoucího krále z této zprávy trefila mrtvice a během krátké chvíle skonal. Na trůn měl místo něj nastoupit jeho bratr Zikmund, hanlivě přezdívaný Liška ryšavá. Ten měl z českých vzbouřenců takový strach, že proti nim s pomocí papeže vyhlásil křížovou výpravu.
Žižka v čele Husitů
Do čela Husitů se postavil zeman a hejtman Jan Žižka. Díky jeho odhodlanosti i zkušenostem se husitům podařilo invazi křižáků několikrát odvrátit. Boj pokračoval i po jeho smrti v roce 1424.
Papež vyhlásil proti husitům další dvě výpravy a opět se skleslou myslí pozoroval, jak jeho rytíři zbaběle prchají před ozbrojenými sedláky. Po čtyřech tragických taženích už toho měl dost a rozhodl se s kališníky vyjednávat.
Přitom objevil jejich slabé místo: Česká země byla z dlouholeté války vyčerpaná, trápila ji zoufalá neúroda a mezi dříve jednotnými povstalci panovaly neshody. Ti umírnění byli ochotní složit zbraně, jen když skončí vleklé boje a hlad. Radikálové si naopak chtěli podmanit celou zemi za každou cenu.
Lest v bitvě u Lipan
Neshody mezi husity vyvrcholily bitvou u vesnice Lipany v roce 1434, kde se tyto dvě strany střetly. Pravověrní husiti nakonec padli lstí – tentokrát na straně nepřátel. Vojáci se brzy po střetu armád obrátili k úprku, stejně jako mnohokrát předtím křižáci.
Jenže ve chvíli, kdy rozvášnění husiti vpadli zbabělcům do týla, zjistili, že to byla past. Ze skrytých pozic vyběhly další oddíly a početnou armádu zlomily. České království pak čekala dlouhá cesta k nalezení smíru. Ale to už je jiný příběh.
Husitova zbrojnice
Jedním z důvodů, proč byli husiti tak úspěšní bojovníci, byl jejich arzenál: Dokázali přestavět pracovní nástroje na efektivní zbraně a díky tomu, že čeští zbrojaři tehdy patřili k evropské špičce, s sebou husiti vozili i nejmodernější pušky a děla.
Krátká puška Píšťala
Krátká puška se nazývala píšťala. Po válce se rozšířila do celé Evropy. Někteří jazykovědci tvrdí, že slovo pistole, používané po celém světě, vzniklo právě z české píšťaly.
Těžká puška Hákovnice
Těžká husitská puška měla pod hlavní připevněný hák, který tlumil zpětný ráz zbraně. Aby střelci nevypadla z ruky, musel hák zachytit o pevnou oporu.
Sudlice
Oblíbenou improvizovanou zbraní byla sudlice. Vznikla tak, že se na dřevěnou tyč připevnila ostřím vzhůru čepel z kosy. Podobné zbraně zvané naginata patřily k tradiční výbavě japonských samurajů.
Jak to nebylo doopravdy?
Říkáte si, jak by to vypadalo, kdyby se celá tahle historie odehrála jinak? Kdyby se Mistr Jan Hus v Kostnici ani neohřál – natož aby uhořel? V učebnici dějepisu sice odpovědi na tyhle otázky nenajdete, zato se ale můžete podívat na český animák s názvem Husiti. Válkami o kalich vás budou provázet dva veselí parťáci Záboj a Mlhoš a kreslená komedie by mohla potěšit každého kromě historiků.
