Velkou válku obvykle vnímáme jako konflikt armád na pevnině. Námořní válka ale nestála stranou a právě v ní Německo hromadně nasadilo ponorky. UB-85 byla jednou z nich. Pět torpédových komor a deset torpéd mělo pod velením kapitána Günthera Krecha narušovat zásobovací trasy nepřátel mezi Britskými ostrovy. Jenže k tomu pořádně nedošlo.
Vrak legendární ponorky UB-85 na podmořském skenu
Vzdáváme se!
Na konci dubna 1918 narazila na Krechovu ponorku britská loď HMS Coreopsis poblíž irského Belfastu. Bylo to podivné setkání. Ponorka začala před Brity unikat, ale začala se do ní dostávat voda a napůl zatopená se musela vynořit. Němečtí námořníci se bez jakýchkoliv požadavků překvapivě rychle vzdali – všech 34. A vyprávěli divný příběh.
HMS Coreopsis – bez námahy ulovila ponorku
Nečekaný návštěvník
UB-85 se předešlé noci vynořila na hladinu. To bylo celkem běžné, protože přístroje pod vodou fungovaly na baterie a bylo nutné je dobíjet na hladině. Zároveň s ponorkou se podle Krecha vynořila i příšera, která měla "ohromné oči na rohaté hlavě a zuby odrážející se v měsíčním světle." Zřejmě se dívala agresivně a cenila zuby.
UB-85 vypadala na hladině podobně jako UB-148
Zastřelte to!
Zcela v tradici hororových knih H. P. Lovecrafta a napínáků Julese Verna se monstrum chytilo rychlopalného kulometu s ráží 8,8 cm. Námořníci tedy mohli jen zírat a střílet do něj osobními zbraněmi. Monstrum sebou chvíli bolestí mlátilo, poškodilo při tom plátování ponorky a nakonec sklouzlo zpátky do vody a zmizelo. Jenže poškozená ponorka se nemohla už pořádně potopit, tudíž Brité měli lehkou práci.
Tohle není monstrum...
Mořská lochnesska
Tolik tedy svědectví kapitána Krecha, které zní jako vynikající způsob, jak si udělat legraci na účet důvěřivých Britů. Příhoda vstoupila do kryptozoologické historie, podobně jako obyvatel jezera Loch Ness. Právě podle něj se mu říká "mořská lochnesska". Když se podíváte na mapu, tak s notnou dávkou fantazie dokonce najdete trasu, kudy mohla paní Ness doputovat ze svého lochu k Belfastu.
Practical joker
Není zapotřebí dodávat, že Krechovo svědectví nikdy nebylo potvrzeno. Oblast, ve které byla jeho ponorka dopadena, se proslavila námořnickými povídačkami o ohromných mořských tvorech – zřejmě si z nich vzal inspiraci pro svůj kanadský žertík, který se průběhem dekád změnil v oblíbenou legendu.
Nejdelší kabel na dně
Světlo na téměř sto let starý případ přináší společnost Scottish Power, která v rámci projektu Western Link klade elektrický kabel na mořské dno mezi Irsko a Velkou Británii. Jde o nejdelší kabel svého druhu, bude mít 385 kilometrů. Právě při předběžném mapování povrchu narazili inženýři na vrak ponorky, který svými rozměry odpovídá právě oné UB-85.
VIDEO Jak se vyrábí podmořský elektrický kabel
UB-85 a UB-82
V mapované oblasti mezi ostrovy leží na dně minimálně 12 známých vraků nejen britských lodí a dvě německé ponorky. Kromě té Krechovy zde odpočívá ještě sesterská UB-82, která byla potopena jen 13 dní před UB-85 (bez záznamů o mořském netvorovi). Dokud se potápěči nebo nepilotované ponorky nepodívají u vraku na znak loděnice, nebudeme mít jasno, kterou to vlastně našli.
Hledání pravdy
Jakmile se ale k vraku vydají a půjde skutečně o UB-85, tak se dozvíme, jaké poškození vedlo k jejímu nevratnému vyřazení. Vsadíme se, že to bude něco trochu jiného, než záseky ohromných drápů do trupu. Ale stejně si říkáme, že by si potápěči na cestu dolů měli vzít pořádně velkou harpunu...
