Na skok přes oceán
Když se v roce 1828 poprvé zúčastnila transatlantického letu, nikdo by si nepomyslel, že ho jednou poletí sama. V té době dělala Amelia Earhartová společnost pilotovi Wilmeru Stultzovi a mechanikovi Louisi Gordonovi a vedla palubní deník. Cesta z kanadské provincie New Foundland do britského regionu Jižní Wales trvala přesných 20 hodin a 40 minut, nikdo nepřišel k újmě a v Amélii zažehl tento let dosud nepoznanou jiskru.
Historický přelet
Jakmile Ameliiny nohy opět spočinuly na americké půdě, rozběhl se na plné obrátky její plán přeletět Atlantický oceán na vlastní pěst. Jednalo se o projekt, jemuž málokdo prorokoval úspěšnost. Pochyby všech však utichly v okamžiku, kdy roku 1932 letadlo Red Lockheed Vega 5b řízeno výlučně Earhartovou vzlétlo a po nekonečných 14 hodinách opět usedlo na zemský povrch. Americká pilotka se tímto letem zapsala do historie jako teprve druhý člověk po Charlesi Lindberghovi, co něco takového dokázal.
Monumentální plán
Ani toto však nebylo vzdušné dobrodružce málo. Stále jí scházelo pokořit metu nejvyšší, a to obletět celou Zemi trasou dlouhou 47 000 kilometrů. Psal se 2. červenec roku 1937, když se podvozek letounu Lockheed Electra 10E zvedl s Earhartovou i jejím navigátorem Fredem Noonanem z letiště na Nové Guinei. Cíl cesty? Howlandův ostrov, kde mělo dojít k opětovnému načerpání paliva. V tu dobu měly být pokořeny tři čtvrtiny z celé cesty, k dosažení cíle zbývalo pouhých 11 000 kilometrů.
Zachraňme hrdiny!
K tomuto záchytnému bodu však Electra s dvojčlennou posádkou nikdy nedoletěla, čímž rozvířila nekonečný vír otázek. Mezi tu nejznámější však patří – co se stalo a kde jsou vlastně Earhartová s Noonanem teď? Prezident Spojených Států obratem vyhlásil pátrání, které ale bylo po dvou týdnech neúspěchu odvoláno. Dle americké vlády se oba dobrodruzi nenávratně ztratili v hlubinách moře. Jako oficiální příčina pravděpodobného ztroskotání se uvádí nedostatek paliva.
Konspirační teorie uchvátily svět
To by ale nebyla lidská nátura, kdyby se někdo nesnažil tuto záhadu rozlousknout. Již ve dvacátém století se vyrojil nespočet konspiračních teorií, jedna bizarnější než ta druhá. Únos Japonskem po ztroskotání na jednom z jeho okupovaných ostrovů, špionážní mise pro prezidenta USA Roosevelta, nebo také tajný návrat do vlasti pod jiným jménem. I pod všemi těmito nepodpořenými domněnkami se však našla jedna teorie, ve které se shlédl celý svět. Přežití na opuštěném ostrově.
Nikumaroro jako záchranné lano
TIGHAR, sponzor celé pátrací akce, je skálopevně přesvědčen, že Electra náhle změnila směr a z neznámých důvodů se rozhodla přistát na opuštěném ostrově Nikumaroro. Earhartová s Noonanem zde měli přežívat několik týdnů, nakonec ale zemřeli z důvodu dehydratace. Ihned po zmizení nad touto oblastí proletěly americké pátrací stíhačky, nic ale nenašly. Nyní na povrch vyplouvají informace, že v okolí, kde k tragédii nejspíše došlo, bylo nalezeno plexisklo, ženské obuv či kosmetická sada.
Fotografie jako důkaz?
Senzací se stalo odvysílání zbrusu nového dokumentu na americkém televizním kanále History, kde byl zveřejněn objev nového převratného důkazu. Tím měla být černobílá fotografie zvěčňující Earhartovou s Noonanem na Marshallových ostrovech s vrakem letadla v pozadí. Čím ale byla tak výjimečná? Pořízena měla být později roku 1937 v době, kdy již probíhalo rozsáhlé pátrání po pohřešovaných.
Ledová sprcha
Nadšení ale téměř okamžitě vystřídalo zklamání. Přibližně půl hodiny poté, co byl dokument vypuštěn do světa, se nadšeným badatelům přihlásil neznámý bloger s tvrzením, které vše vyvracelo. Fotografii našel v jednom japonském albu, tentokrát ale s rokem vydání o poznání dříve. Nově se jednalo o rok 1935, čili dobu, kdy byla Earhartová bezpečně ve Spojených Státech. Další pokus o rozluštění 80 let staré záhady tudíž ztroskotal stejně tak, jako se to zřejmě stalo Amelii Earhartové a Fredu Noonanovi, hrdinům novodobého letectví.
