Pyramidy v Gíze jsou poslední ze sedmi starověkých divů světa, který přetrval až do dnešních dní. Přestože jsou staré už více než 4500 let, stále přesně nevíme, jaká tajemství v sobě ukrývají. Tým egyptských a francouzských vědců z Univerzity v Káhiře a organizace HIP Institute je proto začal studovat pomocí nejmodernějším technologií.
Poklad? Sotva
Díky nim vědci nedávno objevili nový prostor v nejslavnější Cheopsově pyramidě. Hned nato vznikly dohady o tom, zda právě zde neschoval faraon cenný poklad. Skutečnost je bohužel méně dobrodružná: S největší pravděpodobností se jedná o jednu z dutin, které stavitelé pyramid používali pro odlehčení stavby. Bez těchto prázdných místností by totiž hrozilo, že se klenba pod těžkými kameny provalí a nebohou mumii zasype.
Sofistikovaný výzkum
Hledači pokladů a milovníci záhad se soustředili na své fantastické spekulace a pozapomněli na to, co je na celém objevu vlastně nejzajímavější: Že dosud neobjevenou místnost Chepsovy pyramidy vědci z projektu ScanPyramids odhalili díky jedinečným a velmi pokročilým metodám výzkumu. Umožňují odkrýt veškerá tajemství starověkých památek, aniž by je lidé museli prozkoumávat na vlastní pěst a riskovat přitom nejen jejich poškození, ale i svůj život a zdraví.
Infračervené oko
První průzkumnou metodou, kterou má tým k dispozici, je termografie. Používá se hlavně při výrobě letadel a vesmírných raket, kde slouží k testování odolnosti materiálů. Pomocí infračervené kamery dovede změřit jejich tepelnou stopu a upozornit vědce v případě, že narazí na něco neobvyklého. U plášťů kosmických lodí to může být vzduchová bublina, která oslabí integritu pláště a například zapříčinit nehodu při náročném sestupu atmosférou. V případě pyramid je možné termograficky prozkoumat tloušťku zdí. Vědci tak zjistí například právě to, zda se za některou z nich neukrývá tajná místnost.
Vesmírný rentgen
Druhou technologií je takzvaná mionová tomografie. Miony jsou částice, které vznikají ve svrchních vrstvách atmosféry při "srážkách" kosmického záření a jader atomů v pozemském prostředí. Poté padají k zemi téměř rychlostí světla. Miony procházejí jakoukoli strukturou – podobně jako rentgenové paprsky proniknou naším tělem a umožní vyfotit lidskou kostru přes kůži. Stejně tak mionový tomograf dokáže odhalit to, co se ukrývá uvnitř pyramid. Experti ho však nejčastěji používají pro studium sopek. Jelikož miony neovlivňuje radiace, využili ho také pro průzkum atomové elektrárny Fukušima Daiči po jaderné katastrofě z roku 2011.
Pyramidy ve 3D
Poslední z metod, kterými tým ScanPyramids prozkoumává staré egyptské monumenty, je letecký průzkum pomocí dronů. Cílem projektu totiž není jen zjistit, co všechno v sobě obří jehlany ukrývají, ale i vytvořit jejich přesný 3D model pro počítače a virtuální realitu. Až práci dokončí, bude si moci každý prohlédnout na internetu přesnou repliku pyramid.
Aby však mohli grafici model vytvořit, potřebují znát dokonale rozměry, poměry a úhly jednotlivých staveb. Tým proto nad nimi létá s bezpilotními stroji a speciální kamerou snímá pyramid ze všech stran. Využívá přitom dva typy dronů. První z nich připomíná klasické letadlo a slouží k mapování oblasti z výšky. Celou oblast s pohřebištěm přitom zvládne proměřit s přesností na pět centimetrů.
Maximum detailů
Protože to ale vědcům nestačí, berou si na pomoc ještě menší dron s konstrukcí kvadrokoptéry. Jeho výhoda spočívá v tom, že se dovede vznášet bez hnutí. Může tak zabírat detaily pyramid od základny po vrcholek, metr po metru. Díky němu pak 3D grafici vytvoří virtuální model Gízy s přesností na pouhý centimetr. Kromě toho budou mít příležitost dokonale napodobit velikost a tvar jednotlivých kvádrů, z nichž se monumenty skládají. Do trojrozměrného modelu mohou zahrnout i takové detaily jako stopy po nástrojích nebo konstruktérské značky, kterými si při budováni pomáhali starověcí stavitelé.
Které pyramidy vědci mapují?
Lomená pyramida
Výška: 104 m
Šířka: 188 m
Čtvrtá největší pyramida se nachází v nekropoli Dahšúr. Nechal si ji postavit faraon Snofru okolo roku 2600 př. n. l. Má širokou základnu a teprve zhruba v polovině se začíná zužovat do špičky. Archeologové si myslí, že je to kvůli kolapsu pyramidy v Médúmu. Tu si nechal postavit také Snofru, ale zbortila se ještě před dokončením. Stavitelé tak měli strach, aby se to samé nestalo podruhé.
Červená pyramida
Šířka: 220 metrů
Výška: 105 metrů
Je to třetí největší pyramida a naleznete ji v Dahšúru asi kilometr od Lomené pyramidy. Její stavbu podnítil opět faraon Snofru, kterému se konečně podařilo vytvořit stabilní pyramidu ve tvaru jehlanu. Navzdory svému jménu ale nebyla vždy červená. Původně byla obložená bílými vápencovými deskami. Ty ale časem odnesli zloději, čímž odhalili zdi z červeného kamene.
Rachefova pyramida
Šířka: 215,2 metrů
Výška: 143,5 metrů
Přestože se na první pohled zdá jako nejvyšší, ve skutečnosti nese Rachefova pyramida druhé místo. Ovšem díky tomu, že stojí na skále a má strmější sklon stěn, dovede šikovně klamat zrak. Přiléhá k ní Velká Sfinga vytesaná z kamene – příšera s tělem lva a hlavou faraona Rachefa.
Cheopsova pyramida
Šířka: 230 metrů
Výška: 146,6 metrů
Nejslavnější a nejvyšší egyptská pyramida se nachází v Gíze. Faraon Cheops ji přikázal vybudovat zhruba v roce 2560 př. n. l. Vznikla z více než dvou milionů kamenných kvádrů, z nichž každý vážil několik tun. Díky svým úctyhodným rozměrům si skoro čtyři tisíce let udržela rekord nejvyšší stavby na světě. Až v roce 1311 ji překonala katedrála v anglickém Lincolnu s výškou 160 metrů.
