Archeologické naleziště Sungir se nachází v Rusku. Bylo objeveno v roce 1955 při výkopových pracích, o rok později začaly vykopávky. Jde o jedno z nejseverněji ležícíchpaleolitických sídlišť v Evropě. Před asi 30 tisíci lety zde ležel lovecký tábor, který obývali moderní lidé Homo sapiens. Kořistí těchto lovců byli především jeleni, mamuti, vlci a divocí koně. Předpokládá se, že právě oni jsou předky dnešních Severo- a Východoevropanů.
Dětský dvojhrob
V táboře bylo objeveno skoro 80 tisíc různých předmětů a kostry devíti lidí. Nejlépe zachovalý je hrob, který patří dvěma sourozencům – asi třináctiletému chlapci a desetileté dívce. Obě děti byly k poslednímu odpočinku uloženy v botách a oblečení pošitém obrovským množstvím korálků vyřezaných ze slonoviny. Chlapec jich mě na sobě 4903, dívka dokonce 5274! Korálky se těšily velké oblibě i u dospělých Sungirců – na kostře dospělého muže z jiného hrobu jich archeologové napočítali necelé tři tisíce. Vyrobit jeden korálek přitom zabralo téměř hodinu času.
První rekonstrukce
Obě děti zřejmě patřily k vyšší společenské vrstvě. Byly pohřbeny rituálním způsobem a kromě korálky zdobeného oblečení a bot dostaly do hrobu také oštěpy zhotovené z vyrovnaných mamutích klů, vedle chlapce navíc ležela dřevěná figurka koně. Vyloučeno není ani to, že děti byly obětovány. Dát jim tváře se už v polovině minulého století pokusil ruský antropolog Michail Gerasimov, který vypracoval metodu rekonstrukce portrétu podle lebky. Ta se dodnes využívá v kriminalistické praxi. Na Gerasimovovu práci nyní navázali současní vědci, kteří k rekonstrukci podoby sungirských dětí využili virtuální 3D realitu.
3D modelování
Rekonstrukce probíhala ve studiu Visual Science, které se specializuje na vědecké vizualizace. Lebku chlapce i dívky v něm nejprve naskenovali laserem a nafotili ve vysokém rozlišení. Získaná data nechali zpracovat software pro 3D modelování, který podle bodů na lebkách postupně doplnil měkké tkáně. Výsledné rekonstrukce jsou vědecky přesnější a děti na nich vypadají jako živé. Zajímavé je, že jejich rysy připomínají mladíka chatrného zdraví, který byl spolu se dvěma dalšími muži z doby kamenné pohřben do trojhrobu v moravských Dolních Věstonicích.
Šperky a nástroje
Na sungirském nalezišti byly kromě velkého množství korálků objeveny i další artefakty vyřezané ze slonoviny, paroží a kostí: pracovní a lovecké nástroje, náramky a také přívěsek zhotovený ze zubů polární lišky. Analýza těchto předmětů ukázala, že lidé ze Sungiru ovládali široké spektrum technik pro zpracování tvrdého materiálu. Dokázali je lámat podélně i příčně, upilovat, nařezat i ohoblovat. Nejvíce si přitom cenili slonoviny získávané z mamutích klů: Slonovinové předměty jsou zpracovány dokonaleji než ty z kostí a parohů. Všechny předměty ze slonoviny navíc sloužily jako ozdoby nebo k lovu – ani jediný nebyl určen pro "domácí práce".