Hlavní roli v případu potetovaných mumií hraje jeden muž a dvě ženy. Muž, kterému je zhruba 5000 let, má přezdívku Gebelein Man, stejně stará žena pak Gebelein Woman. Oba dva už déle než sto let nehybně leží jako exponáty v Britském muzeu v Londýně. Druhá žena je bezpečně naživu, jmenuje se Renée Friedman a pracuje jako kurátorka výzkumu v tomtéž muzeu.
Nečekaný detail mumie
Renée Friedmanová a její kolegové v Egyptě objevili hřbitov z období raného Středního království, což je zhruba okolo roku 2000 př. n. l. V něm našli mumifikovaná těla tří žen, z nichž jedna měla viditelná tetování. Druhá dvě těla vydala stejné tajemství, ale až na záběrech pořízených infračervenou kamerou. Pouhým okem totiž tetování vidět nebyla. Všichni byli překvapeni, že tak důležitý detail jim odhalilo až infračervené světlo. A doktorka Friedmanová začala tušit, že tetování by mohly nést i další mumie. Ne ty, které ještě čekají na své objevení, ale takové, které už se dávno vystavují v muzeích.
Písečný hrob v Gebeleinu
Vědci se proto rozhodli "posvítit si" na mumie ze sbírek Britského muzea. U dvojice, která pochází z mělkého hrobu egyptského naleziště Gebelein, se jim to opravdu vyplatilo. Mumie muže a ženy pocházejí z let 3351 až 3017 př. n. l. Spadají tedy do takzvaného předdynastického období, které předcházelo sjednocení Egypta a vládě faraonů. K jejich mumifikaci došlo přirozenou cestou, když v pouštním prostředí těla zasypaná pískem dokonale vyschla.
Vytetované "SSSS"
Na mumii Gebelein Woman pod infračervenou kamerou vystoupilo hned několik tetování. Na rameni měla sérii čtyř motivů připomínajících velké S, které jsou známé i z keramiky předdynastického období. Pravou paži ženy pak zdobilo cosi, co připomíná zahnuté hole, které se používaly při rituálních tancích. Její mužský protějšek Gebelein Man má na paži tmavé šmouhy, kterým vědci zatím nevěnovali moc velkou pozornost. Infračervená termografie však ukázala, že ve skutečnosti jde o dvojici vzájemně se překrývajících tetování.
Rohatá zvířata
Tetování muže z Gebeleinu je pozoruhodné hned ze dvou důvodů. Za prvé, až dosud se vědci domnívali, že ve starém Egyptě bylo tetování výsadou žen. A za druhé, Gebelein Man je nejstarší známou mumií s vytetovanými figurálními motivy. Jeho kérky totiž nepředstavují pouhé symboly nebo geometrické obrazce, jaké měl jeho současník Ötzi z Alp. Jde o zobrazení dvojice rohatých zvířat, v nich vědci identifikovali pratura (Bos primigenius) a paovci hřivnatou (Ammotragus lervia). Oba druhy se vyskytují na uměleckých dílech předdynastického období. Jejich obrázky byly vytvořeny barvivem na bázi uhlíku, pravděpodobně sazemi.
Kde to začalo?
Mumie z Gebeleinu společně s Ötzim jsou nositeli nejstarších dochovaných tetování na světě. Z jejich docela sofistikované podoby ale můžeme bezpečně usoudit, že zdobení lidského těla tetováním je mnohem starší než oni. Kdy a kde toto umění začalo, nikdo neví. Stejně tak se zdá, že tetování nemělo jen jeden význam – mohlo naznačovat společenské postavení, sílu, odvahu či magické schopnosti nebo být prostě jen na ozdobu. Jindy jako v případě Ötziho mělo možná i funkci léčebného prostředku.
Rekordman Ötzi
Muž, který byl v roce 1991 nalezen v Ötzalských Alpách, je nejstarší známá evropská přirozená lidská mumie. Ötzi se narodil okolo roku 3300 př. n. l. Byl asi 165 cm vysoký, vážil 50 kg a zemřel ve věku okolo 45 let, pravděpodobně na následky zranění, která mu uštědřil jiný člověk. Díky perfektnímu zachování těla a zejména vnitřností byli vědci schopni určit, kterými nemocemi Ötzi trpěl, co před smrtí jedl a spoustu dalších detailů. Mezi ně patří i 61(!) tetování v podobě svislých a vodorovných čar rozmístěných prakticky po celém těle. K podezření, že měly mít léčebný účinek, vede to, že se nacházejí na akupunkturních drahách.
Pozoruhodný je i samotný nález mumie zamrzlé v ledu. Ötzi byl totiž nejprve považován za oběť nedávné vraždy nebo pohřešovaného horolezce. Až další vyšetřování ukázalo, že spíš než pro policii je to práce pro archeology.
