Morro Castle, loď rejdařství Ward Line, nikdy neměla ambice zdolávat Atlantik a bojovat o legendární Modrou stuhu. Už její výtlak 11 520 BRT (cca 32 600 m³) naznačoval, že půjde o výletní parník pro kratší vzdálenosti. Jméno získala podle kamenné pevnosti a majáku na ostrově Kuba a její využití bylo především v přepravě cestujících a poštovních zásilek. Často se hovořilo i o tom, že pašuje drogy, rum a ilegální přistěhovalce z Kuby. Nesmíme zapomenout, že v USA v té době panovala prohibice (možná ji znáte z první Mafie).
Parník plný nedostatků
Parníku od první plavby velel kapitán Robert Wilmott. U pasažérů byl oblíben pro neformální chování, často s nimi večeřel a vůbec byl uznávanou osobností. Natolik své lodi věřil, že neuznal za vhodné nácvik evakuace, což nebylo v té době obvyklé. Nutno ale poznamenat, že od spuštění na vodu v roce 1930 až do září 1934 se na Morro Castle nevyskytla žádná zásadní závada. Jenže jen málokdo věděl, že vodotěsné přepážky mají dřevěné rámy, které mohou v případě ohně prohořet, požární hadice nesnesou zapojení ve větším počtu, protože by poklesl tlak. Když k tomu přičteme nedostatek prevence a téměř 50 % fluktuaci posádky, tak zjistíme, že málokdo se na lodi orientoval. Neštěstí bylo na spadnutí.
Záhadné úmrtí
Když Morro Castle vyplula 1. září 1934 z Havany, nikdo netušil, že loď familiérně zvaná Havana Ferryboat, má před sebou posledních pár dní. Při plavbě se prý kapitán Wilmott choval nerudně a jeho obvyklá dobrá nálada se vytratila. Když se 7. září nedostavil k obvyklé večeři s pasažéry, nechal první důstojník William Warms vylomit jeho kajutu, kde byl kapitán nalezen mrtev. Lodní lékař de Witt konstatoval předběžně příčinu smrti jako srdeční selhání. Zároveň dodal, že přesnou příčinu určí až pitva na souši, přičemž nevyloučil ani možnost otravy. Za několik hodin však byl nalezen se střelnou ranou v hlavě.
HOŘÍ! HOŘÍ! HOŘÍ!
Velmi sychravé počasí a blížící se orkán ztěžovaly novopečenému kapitánovi Warmsovi (automaticky po smrti Wilmotta velel lodi) situaci. Zhruba kolem třetí hodiny ranní zaregistroval jeden námořník kouř v oblasti písárny. Když otevřel dveře, místnost už byla v jednom plameni. Namísto pokusu oheň uhasit, běžel informovat osazenstvo můstku. Uběhlo mnoho drahocenných minut, než byl vydán příkaz k hašení. Živel se už rozšířil tak, že ho nešlo zvládnout.
Neproškolení námořníci zapojili všechny hydranty a hadice neměly řádný tlak. Po vyhlášení poplachu cestující nevěděli, kde se mají hlásit, takže nastal zmatek přerůstající v paniku. K dovršení všeho většina posádky obsadila záchranné čluny, které byly využity pouze z poloviny, takže s plameny nakonec bojovali samotní pasažéři. Radisté záhy nemohli vysílat SOS, protože přehořely kabely a vytekla kyselina sírová.
Ostuda posádky
Když Warms pochopil, že požár není možné zdolat, pokusil se s lodí zamířit k pobřeží New Jersey. Dostal se ale pouze do vzdálenosti pěti mil od pobřeží Manasquan, protože strojovna v té době už nebyla pod kontrolou. Warms se pokusil loď zakotvit a nařídil evakuaci. Nebyl ale nikdo, kdo by aspoň zbytek záchranných člunů spustil na vodu, protože posádka zbaběle prchla. Lidé se pokoušeli před ohněm skákat do vody, ale většinou si při pádu na hladinu zlomili vaz. Nakonec díky posádkám lodí Andrea S. Luckenbach, Monarch of Bermuda a City of Savannah byli cestující zčásti vyloveni z vody, dílem převezeni z hořícího vraku. Za vše hovoří fakt, že z 12 záchranných člunů jich bylo spuštěno jen šest a ze 408 míst v nich bylo obsazeno pouze pětaosmdesát.
Kvarteto možností:
Proč se potopil parník Morro Castle?
Kdo katastrofu způsobil? Vynořily se čtyři varianty, některé hraničící až s fantastickou hranicí. Pojďme si je postupně projít:
1. Úkladná vražda
První důstojník Warms dvacet let čekal ve Wilmottově stínu na povýšení, proto ho otrávil a musel posléze zabít i doktora, protože by rychle přišel na to, že se nejednalo o přirozenou smrt
2. Loupěž a vražedné sílenství
Radista George Rogers měl údajně okrást o šperky v milionové hodnotě cestující Kathleen Morrisonovou. Ta ho přistihla, proto Rogers zabil jí a posléze otrávil Wilmotta, který ho zahlédl, jak opouští její kajutu. Také on pak zastřelil doktora de Witta. Tělo milionářky bylo nalezeno ohořelé v kajutě, mrtvolu lékaře našel druhý radista George Alagna. Rogerse posléze obvinil třetí spojovací důstojník Doyle z vražd, načež se Rogers pokusil zabít i jeho. Dostal čtyři roky, po II. světové válce se dostal opět do konfliktu se zákonem a nakonec dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu.
3.Podezřelí pašeráci
Za zabitím kapitána a doktora měla být skupina pašeráků, kteří provozovali podloudní činnost při ilegálním převozu migrantů z Kuby a dováželi žádaný kubánský rum, drogy a údajně i zbraně. Liší se názor, kdo byl rovněž do činnosti zapojen, zda Wilmott či Warms. Loď byla zapálena kvůli zametení stop – tuto eventualitu podporovala posádka, aby se zmírnil negativní náhled na její chování. Odborníci totiž uvedli, že zápalné zařízení bylo dílem profesionála.
4. Nešťastná shoda okolností
Podle této eventuality kapitán skutečně zemřel na náhlou srdeční příhodu a dr. De Witt spáchal sebevraždu kvůli špatné diagnóze. Požár byl pouhou shodou okolností.
Tanec smrti na hladině
Bizarní je skutečnost, že když Morro Castle začala na kotvě kroužit u Manasquanu, přijely sem zpravodajské štáby a natáčely boj pasažérů o holý život a mrtvoly, které vyplavovaly mořské vlny. Čilí podnikavci rychle ohradili prostor a vybírali od přítomných 25 centů za pohled na hořící vrak, korunu všemu nasadili příslušníci požárního sboru, kteří žádali pět dolarů za plavbu do blízkosti trupu lodi. Nakonec nepřežilo 134 lidí z celkového počtu 657 osob (549 cestujících, 108 členů posádky).
Morro Castle nakonec najela na mělčinu Ashbury Park a došlo k absurdnímu návrhu, aby tam zůstala jako turistická atrakce. Nakonec ale byly ohořelé trosky odtaženy 15. března 1935 k sešrotování. Do té doby se ale rozvinul na Ashbury Park Convention Centre čilý obchod se suvenýry, pořádaly se vyjížďky k lodi a prodávaly pamětní mince, suvenýry a pohlednice.
