Stojím necelých 15 kilometrů od Pardubic u obce Rokytno. Jednou tu povede asfaltová tepna D35 spojující již existující úseky dálnice u vesnic Opatovice a Časy. Zatím tu ale není. Její trasu vyznačuje jen pás mělkých čtvercových výkopů, ve kterých se hemží archeologové a jejich pomocníci v oranžových vestách. Odkrývají půdu a hledají artefakty, které po sobě zanechali naši předci. Výzkum je nutný a důležitý – při stavbě dálnice bude vše do hloubky několika metrů nenávratně zničeno a ztraceno.
Zachraňte pohřebiště
S délkou 26 kilometrů a šířkou přibližně 100 metrů představuje D35 jeden z největších archeologických výzkumů v dějinách České republiky. Situací, jak se říká archeologickým nálezům, je zrovna u Rokytna hodně. Pocházejí z 9. - 11. století před naším letopočtem, tedy z doby bronzové, kdy ve střední Evropě vzkvétala lužická kultura. Její příslušníci byli zemědělci, nebáli se však ani zbraní. Své mrtvé spalovali a keramické urny s popelem (popelnice) ukládali na žárová pohřebiště. Právě takové pohřebiště protíná D35, dokonce jde o zatím největší ve východních Čechách.
Traktor v porcelánu
Možná byste si mysleli, že staré nálezy budou ukryty hluboko pod zemí. Opak je pravdou, popelnice se nacházejí několik málo desítek centimetrů pod povrchem. Může za to písečná půda, která se neustále pohybovala a také zarovnávání země pozdějšími generacemi. Je to štěstí v neštěstí, jak říká vedoucí prací Martin Sabol ze společnosti Archaia Praha. Když v 60. letech minulého století začali zemědělci používat hlubokou orbu, zarývala se pluhová ostří až 30 centimetrů hluboko a zničila vše, co po cestě potkala. Výsledkem je množství 3000 let starých střepů, které budou archeologové kompletovat do původní podoby na základě lícování a směru orby.
Našel se poklad
Situace v jednom vykopaném čtverci se na první pohled odlišuje. Jde o zachovanou popelnici s víkem, jehož vrchol je přibližně patnáct centimetrů pod povrchem. Nachází se na místě, které kdysi sloužilo jako letiště pro práškovací letadla, tudíž nebylo nikdy oráno a zachovalo se v původním stavu. Pro archeology je takový objev malým svátkem a po očištění a citlivém vyzdvihnutí poputuje nádoba do laboratoře na další výzkum.
Bronz jako důkaz
Neporušené pohřební popelnice ukrývají mnoho tajemství. Kromě popela a zbytků kostí, z nichž specialisté dokážou rekonstruovat podobu celého člověka, se v nich nacházejí bronzové ozdoby a předměty, které nebožtíka doprovázely na onen svět. Obvykle jde o roztavené bronzové fragmenty, z nichž se toho nedá mnoho vyčíst, známé jsou však i nálezy neporušených šperků nebo mincí. Jak nám vysvětluje ředitel Archaii, Jan Vízner, právě takové předměty dokumentují obchodní propojení mezi příslušníky lužické kultury a antickým Řeckem a orientem.
Dron: Kamarád archeologa
Při procházení naleziště se zdá, že veškerou práci vykonávají lidé s motykami a škrabkami. Archeologové však používají moderní technologii, která práci zjednodušuje. Ještě před odebráním první vrstvy zeminy proběhne studium terénu s pomocí dronů. Nad plochu se vznese DJI Phantom 4 s kamerou o rozlišení 20 megapixelů. Důkladné snímkování odhalí rozdíly v barvě vegetace, které napoví, kde byla kdysi vykopaná jáma. Následuje práce s detektory kovu a s georadarem. Ten na základě odrazu elektromagnetických vln odhalí strukturu země do hloubky kolem dvou metrů. S pomocí přesné GPS je pak do fotografií zanesena poloha možných situací, na které se archeologové soustředí.
Naleziště v počítači
Následuje poctivá práce s nástroji při odkrývání jednotlivých vrstev půdy. Archeologové s pomocí laserového skenování zaměří na nalezišti síť, jejíž body jsou od sebe několik centimetrů vzdáleny a počítají i výšku nálezů. Z takových dat vytvoří fotogrammetrický model – 3D znázornění naleziště, kterým je možné v počítači otáčet a dodatečně ho zkoumat a zasazovat do souvislostí s okolní krajinou anebo již ukončenými výzkumy. 3D skenerem navíc prochází i samotné nálezy. Je pak možné je podrobně zkoumat v počítači, aniž by byl ohrožen jejich stav.
Středověká ekologická katastrofa
Společnost Archaia pracuje ve více sektorech plánovaného průběhu dálnice D35 a přichází se zajímavými nálezy. V hloubce dvou metrů odhalili archeologové například zbytky starých dřevěných mostů, které jim pomáhají zmapovat průběh starých říčních koryt. Z období vrcholného středověku, tedy mezi 11. -13. stoletím našeho letopočtu, pak pochází vysoká vrstva usazenin. Vznikla poté, co obyvatelé Krkonoš odlesnili podhůří a voda odnesla hlínu a jíl až do Polabí.
Video: Čeští inženýři razí tunel na Islandu
ABC TV: Ražba tunelu na Islandu • Zdroj: Pavel Dobrovský
