Na místě, kde dnes naleznete Národní muzeum, stála už od středověku takzvaná Koňská brána. Ta kdysi sloužila jako součást opevnění města. Jenže na konci 19. století už se Praha rozrůstala za hranice opevnění a nemělo smysl uchovávat v jejím centru zastaralé hradby. Koňská brána byla proto stržena. Volné místo pak radní získali jako pozemek pro stavbu nového muzea českého národa.
Šest let stavby
Architekti začali pracovat na svých představách muzea v roce 1883. Během pár měsíců vznikla více než dvacítka návrhů, mezi nimiž nakonec zvítězil projekt architekta Josefa Schulze. Zaujal především tím, že návrh na muzeum obohatil o pantheon – tedy o honosnou síň se sochami a bustami velikánů národa. Stavba začala v roce 1885 a měla být dokončena o tři roky později. Kvůli špatnému počasí a také bohatému zdobení, které zabralo umělcům více času, než čekali, se ale začala zpožďovat. Slavnostního otevření se dočkala až 18. května 1891. Na nádvoří nové muzejní budovy měla stát jezdecká socha sv. Václava, ta ale byla na popud architekta Josefa Hlávky přesunuta na Václavské náměstí.
Nadité muzeum
Přestože je Národní muzeum impozantní stavba, brzy se ukázalo, že pro uchování bohatého kulturního a historického dědictví naší země nebudou její zdi stačit. Už tři roky po jeho otevření upozornil ředitel muzea na to, že budova začne brzy praskat ve švech. Během následujících desetiletí proto vznikla spousta plánů, jak ji rozšířit. Jeden počítal s přístavbou hned vedle stávajícího muzea, jiný plánoval vznik nové budovy poblíž zoologické a botanické zahrady v Troji... Ani jeden z nápadů se ale nedočkal naplnění – nejprve kvůli první, pak kvůli druhé světové válce.
Stopy zbraní
Obě tragické události znamenaly pro schraňování artefaktů katastrofu. Loupení a neúctu k historickým pokladům završila letecká puma, která na konci druhé světové války zasáhla budovu Národního muzea. Tragédii představovala i okupace v srpnu 1968. Letos je to padesát let, co sovětská vojska vtrhla do Prahy a bezdůvodně přitom střelbou z kulometů poškodila Národní muzeum. Vojáci rozstříleli kamenné sochy, reliéfy a poškodili i některé artefakty uvnitř. Okupační spoušť si vyžádala dva roky oprav – stopy po kulkách ale byly patrné i mnoho let poté.
Nešťastná magistrála
Největší ranou pro Národní muzeum ovšem nakonec nebyli němečtí ani ruští vojáci, nýbrž čeští řidiči. V 70. letech minulého století začala stavba magistrály, která přivedla do historického centra Prahy rušnou dopravu. Dodnes tak každý den okolo Národního muzea prosviští sto tisíc aut. Prach z výfuků a neustálé drobné vibrace ničí stav některých exponátů a také hyzdí reprezentativní vzhled budovy. Odčinit některé historické křivdy pomůže nová rekonstrukce, která se v těchto dnech dokončuje. Stoprocentní radost z Národního muzea ale přijde až ve chvíli, kdy se okolní provoz utiší a muzeum se stane místem odpočinku, úžasu a poznání.
Rekonstrukce pro 21. století
Historická budova Národního muzea prošla v novém tisíciletí rozsáhlou rekonstrukcí. Celých sedm let byla zavřená a teď se dočká opětovného otevření. Národní muzeum si k tomu vybralo perfektní datum – brány expozic se otevřely na oslavu sta let od vzniku Československa, 28. října 2018. K vidění je více než 80 tisíc cenných předmětů, což je zhruba o třetinu více než před rekonstrukcí. Jako jedna z prvních výstav se chystá Doba ledová. Budete si moci prohlédnout opravdové vycpané mamuty nebo šavlozubé tygry!
