MINULE Tajemství hradních zřícenin
Na závěr našeho seriálu o vývoji hradu se pustíme do takřka detektivního hledání. Ukážeme si totiž, jak lze odhalit skryté příběhy hradů, ale i památek obecně. Základem pro nás bude informace, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá. Odhalit minulost totiž často znamená vidět drobné detaily a nesrovnalosti.
Hrady ztratily smysl
Česká krajina a města jsou zaplněné hrady, zámky, kláštery a dalšími památkami. Tyto stavby v sobě vždy zachycují průběh mnoha architektonických stylů a jejich postupný vývoj. Pokud se ztratí původní smysl stavby, může se stát, že ta zcela zanikne – nebo je přestavěna v něco nového. Tyto změny zůstanou v architektuře zakonzervovány, přestože může jít o zcela nefunkční prvky – například vstupy do hradních věží v úrovni prvního patra, střílny nebo osamocené kamenné nosníky (krakorce) vystupující ze zdi, které dříve nesly arkýře, prevéty a střelecké ochozy.
Zazděná okna
Nejstarší část hradního jádra lze rozpoznat podle umístění velké věže a s ní mostkem nepřímo propojeného obdélného paláce postaveného z kamene. Románské zdi z 12. století byly stavěny z pravidelných osekaných kvádrů, zatímco o století mladší gotické zdivo je z lomového kamene. Vysoké gotické klenby paláce byly později vystřídány plochými nebo nižšími renesančními stropy. Původní středověká okna se tak najednou nacházela v nepoužitelné výšce a bylo jednoduché je prostě zazdít.
Síla zdí
Pokud tedy na paláci dnes chybí omítka, lze vidět použití mladších renesančních cihel v oknech kamenné středověké zdi. Gotické hradní paláce měly navíc tlusté obvodové zdi. Pozdější rozšíření stavby tak lze poznat i podle šířky průchodů mezi zámeckými pokoji – ty mladší budou užší než starší gotické. Bourat středověké zdivo kvůli přestavbě by totiž bylo zbytečně pracné, navíc poskytovalo stavební oporu celé stavbě.
Strhávání hradeb
Velkou překážkou při přestavbě hradu na zámek, ale třeba i ve stavebních úpravách celého města, byly hradební zdi. Obvykle byly buď úplně strženy, nebo se z nich staly pouhé terasy zámeckých zahrad. Nadbytečnost střeleckých ochozů v éře dělostřelectva vedla k jejich odstranění a zazdění. Jejich pozůstatkem jsou ovšem dodnes otisky v omítce hradby nebo zvláštní čtverhranné otvory po vodorovných trámech držících ochoz. Podobně sice mohou vypadat například škvíry po ukotvení stavebního lešení, ty se ovšem nacházejí v pásech nad sebou.
Vystřihovánka k seriálu
Poslední díl vystřihovánky vám přináší podobu města Vysoký Brod v roce 2017. Středověký hrad i pozdější zámek Hohenburg se sice staly minulostí, ale jejich zbytky zůstaly zapečetěny v moderní zástavbě. Gotické domy překryla vrstva novověké bastionové pevnosti, aby nakonec sama podlehla stavebnímu rozvoji města 19. století. Posledním střípkem nejstarších dějin je proto románská rotunda sv. Jiří uvnitř stejnojmenného barokního kostela.