MINULE Střípky z minulosti II.
V posledních dvou dílech našeho seriálu si na slepených vystřihovánkách připomeneme fáze vývoje středověkého hradu a povíme si o nich několik zajímavostí. Všimněte si, že s vývojem hradu se proměňoval i samotný jeho název. Naopak některá místa, jako je například kostel, si svůj název udržela po celá staletí.
Fáze z roku 717
Hradisko Doljnobrody
1) Slovanská svatyně pro obřady pod širým nebem. Zatímco z každé pozdější fáze zůstal aspoň jeden malý kousek zakonzervovaný až do současnosti, z místa zasvěceného bohu Perunovi se nedochovalo vůbec nic. V poslední fázi moderního města se ale slovanská svatyně přesto znovu objeví. Archeologický výzkum totiž odkryje slovanské památky pod úrovní kostelního náměstí.
2) Pro podobu obydlí žrece, tedy slovanského kněze, byla vybrána skutečná stavba. Archeologové tento dům našli v německém Groß Radenu a je pokládán za chrám. Rozlehlá čtvercová stavba, do níž měli přístup jen někteří, je tak už druhým slovanským kultovním místem na našem modelu.
3) Pro Slovany byla důležitá i posvátná zvířata. Vystřihovánka proto obsahuje stáj pro koně.
4) Žrec samozřejmě měl svoje pomocníky a služebníky. Pro ně slouží okolní drobnější zahloubené zemnice a sruby.
5) Dům písní je obydlí pro igrice - potulné vypravěče a hudebníky. V dobách, kdy se nepoužívalo písmo, to byli právě oni, kdo připomínali historii kmene a přinášeli novinky ze sousedních zemí.
Fáze z roku 1217
Královský hrad Dolní brody
1) Královský hrad na našem modelu chrání důležitou křižovatku obchodních cest. Obsahuje hodně kamenných prvků na rozdíl od šlechtických hradů, které byly až do 15. století více ze dřeva než z kamene.
2) Rotunda sv. Jiří. Tento nejstarší typ předrománského kostela postavili první křesťané patrně záhy po pádu pohanské svatyně. Chvíli dokonce mohla obě místa fungovat zároveň. Poblíž rotundy se dříve jistě rozkládal hřbitov a dvorec velmože, který kostel založil.
3) Do hradu vede cesta přes dvě brány a příkop s padacím mostem. Kulatá hradní věž s břitem přitom funguje jako samostatná pevnost, protože se do ní lze dostat pouze po můstku z paláce.
4) Hradní palác měl obvykle přízemí a dvě patra, do kterých se vstupovalo vnější pavlačí, aby se ušetřil prostor uvnitř stavby.
5) Vesnické stavení v podhradí je příbytek kováře, jehož služby obyvatelé hradu hojně využívali.
6) V Čechách 13. století nebylo kamenných mostů mnoho. Kupci a pocestní běžně překonávali řeky pomocí brodů a v blízkosti opevněných sídel stály i mosty ze dřeva.
Fáze z roku 1417
Biskupský městský hrad Hohenburg
1) Během dvou staletí se gotický hrad proměnil v sídlo biskupa a stal se z něj městský hrad. Příkop byl postupně zasypán a v jeho místě vznikl nový biskupský palác. Vnější zeď stavby byla kvůli měkkému podloží opatřena mohutnými opěrnými pilíři.
2) V poměrně klidné době před husitskými válkami opevnění mnohdy ustupovalo komfortu bydlení šlechty. Biskupský hrad se tak spoléhá zejména na společné městské opevnění s věžemi a bránami s padacími mosty nad řekou.
3) Dominantou hradu je bergfrit - mohutná útočištná věž. Z předsunutého dřevěného horního patra mohou obránci ostřelovat útočníky z luků a kuší. Původní vstup do věže již není používán. Ve zdi se zachoval pouze vchod v úrovni druhého patra. Nový vstup vede přímo z vedlejší budovy.
4) Na místě původní rotundy sv. Jiří stojí menší středověký kostel s gotickými okny a jednou lodí s opěráky.
5) Původní šindelové střechy nahradila krytina z pálených prejzových tašek. Taková střecha byla sice dražší, ale lépe odolávala ohni. A biskup jakožto majitel hradu si takovou investici mohl dovolit.
PŘÍŠTĚ Od zámku k pevnosti
