Dva pruhy – horní bílý, spodní červený, se vsazeným modrým klínem. To je podoba české vlajky. Poprvé se na veřejnosti představila na jaře v roce 1920. Od té doby byla svědkem dějinných dramat: Provázela vojáky do války, přežila nacismus i komunismus a dnes stráží demokracii.
Historická dvoubarevná vlajka
Naše republika se zrodila 28. října 1918. A jako nováček na politické mapě Evropy potřebovala také novou vlajku. Používala se sice historická bílo-červená, se kterou lidé mávali v ulicích mladičkého státu a první prezident T. G. Masaryk ji také vyvěsil, ale měla vážné slabiny: Její barvy vycházely ze znaku českého krále Přemysla Otakara II. a shodují se i s barvami původní moravské orlice. Jenže bylo potřeba do vlajky zahrnout také Slováky a k tomu byla ještě dost podobná té v Polsku i Rakousku. A tak se začalo pracovat na nové podobě symbolu státu.
Vášnivé hledání nové vlajky
Zadání to nebylo jednoduché: Nová vlajka by měla důstojně reprezentovat zemi, obsáhnout všechny územní celky Československa, zrcadlit historii, vyjadřovat nezávilost....a ideálně se líbit všem. Její zrod provázly emoce. Sešly se desítky návrhů, nad kterými vášnivě diskutovali přední umělci i odborníci. Shodli se, že bílou a červenou barvu doplní třetí: Modrá. Výkladů o symbolu modré na vlajce je více: Odkazovat měla např. na slovenské trojvrší, i na třetí barvu moravského znaku nebo na barvu svobodných zednářů.
Vítězný návrh
Své nápady poslali třeba dnes malíř světového věhlasu František Kupka, malíř Jaroslav Jareš nebo grafik Vojtěch Preissig. A také archivář ministerstva vnitra Jaroslav Kursa. Nakreslil přes třicet návrhů a mezi nimi i ten, kde původní vlajku doplňuje modrý trojúhelníkový klín do třetiny délky. Získal nakonec největší podporu - jen s jednou změnou. Modrý klín musel prodloužit do poloviny délky vlajky. V březnu 1920 vlajku schválil československý parlament a nad republikou vlaje bílo-červená zástava s modrým klínem dodnes.
Těžké časy vlajky
Nebylo tomu tak ale vždy. Naše vlajka zažívala i temná období. Během okupace Československa nacistickým Německem byla zakázána a její používání trestáno. Němci museli vyřešit symbol nový. Chvíli dokonce hrozila československé vlajce diskreditace a potupa: Nacisti na původní vlajku chtěli do modrého klínu našít hákový kříž. Naštěstí návrh zavrhli, bylo by to příliš drahé. A tak nad okupovanou republikou zavlála vlajka obarvená třemi vodorovnými pruhy: Bílým, červeným a modrým. Jaká to byla radost a euforie, když po osvobození v oknech a ulicích opět zavlála původní vlajka s modrým klínem.
Vlajka po rozdělení republiky
Bouřlivé období zažívala vlajka také v době zániku Československa, které se v roce 1993 rozdělilo na dva samostatné státy: Českou republiku a Slovensko. Jenže co s jednou vajkou? Uvažovalo se, že pro oba státy vzniknou vlajky nové. Jenže Česko se té staré nedokázalo a nechtělo vzdát a tak nám, i přes nesoushlas Slováků, nakonec zůstala. Už 100 let je jedním z nejznámějších symbolů našeho státu a dodává nám pocit sounáležitosti.
Výzva: Nakresli svou vlajku
Oslavte s námi narozeny naší vlajky. Vyrobte si doma vlajku a třeba vylepte do okna. Sledujte náš Facebook, kam můžete do 12.4.2020 vkládat pod příspěvky fotky vašich výtvorů. Vybereme ty nejoriginálnější, které zveřejníme v prvním dubnovém ABC. A na na tři z vás čeká příjemná odměna: Roční předplatné ábíčka.
