Po úspěšných taženích za císaře Augusta a Tiberia proti Germánům na začátku našeho letopočtu byla zřízena nová římská provincie Germánie. Dosud neporazitelné římské legie zde měly ovládnout rozsáhlé území střední Evropy. Původní záměr podrobit si germánské kmeny nevyšel a legie byly staženy do táborů na Rýnu a Dunaji. Tento pevně střežený Limes Germanicus se stal pro Římany hrází civilizace proti Germánům a jeho prolomení Alamany roku 233 bylo předzvěstí konce antického světa a začátku věku barbarů.
Hranice římského světa
Římský limes znamenal původně pouze vojenskou cestu, mezi legionářskými tábory. Severně od Alp ovšem hranice provincie Raetie v místě zvaném Decumates Agri procházela napříč germánským územím. Mezi Rýnem a Dunajem tvořícími přirozenou hranici proto vznikl opevněný raetský limit. Na třech stech kilometrech cesty vzniklo devět set strážních věží turrae, tedy až tři na jednu římskou míli (1483 metrů), které si mezi sebou signalizovaly troubením a ohněm. Jenže neustálé germánské nájezdy si už ve druhém století vyžádaly další zdokonalení obrany o příkopy a valy a tam, kde to terén dovolil, běžela podél cesty i palisáda.
MINULE Zánik měst vyvolal apokalypsu
Dvojitá obrana římských legií
V zázemí limitu byly budovány opevněné legionářské castellum. Na pravidelném půdorysu zde stálo velitelství zvané principium, stáje, sýpka i nemocnice a ubikace pro pět set i více vojáků kohorty. Dále ve vnitrozemí se nacházely velké tábory legií zvané castrum pro šest až deset tisíc mužů. Obrana celého limitu byla proto nákladná a zahrnovala až čtrnáct legií a dvě říční flotily. Nakonec proto pod tlakem Alamanů byly tábory vyklizeny a raétský limit dobyt.
Představu archeologů o přesné podobě římských táborů rozšiřují moderní geofyzikální technologie. Pro detekci zasypaných příkopů pod povrchem se používá měření magnetometrie. Naopak kamenné základy římských staveb lze odhalit pomocí impulzů georadaru, který přijímáním odražených signálů lokalizuje průběh zdiva pod zemí.
Čti komiks o zániku Římské říše: Potomci impéria >
Pohledy od Vindolandy
O podobě života legionářů na samotné hranici římského světa vypovídá vzácný nález 752 dřevěných pohlednic z pevnosti Vindolanda v severní Anglii. Zdejší Hadriánův val byl obdobně jako germánský limes hranicí s barbary. Tenké dřevěné tabulky jsou korespondencí legionářů s jejich rodinami v zázemí i vojenskými rozkazy. Na inkoustem psané tabulce se velitel jízdy Masculus ptá prefekta tábora na denní rozkazy jednotky, zatímco nejstarším dokladem dopisu psaného ženou je pozvánka na narozeninovou party, pro manželku velitele tábora od dámy jménem Claudie Severa, vytvořené okolo roku 100.
