Náš současný život si těžko představíme bez aut, internetu nebo vody z kohoutku a přitom skoro třetina obyvatel světa nemá ani dnes zaručený přístup k čisté pitné vodě. Nicméně výdobytky civilizace jsou lákavé a po staletí byly důvodem k zničujícím válkám.
Když na konci čtvrtého století barbarští Gótové čelili invazi Hunů, zamířili přes hranice oslabené Východořímské říše. Nastal chaos, který trval celé století. Nakonec barbaři ovládli většinu západořímského světa a jejich království tak položila základ podoby současné Evropy.
Gótové stavěli dlouhé domy
Germánští Gótové obývali zemi Scandza, kterou římský historik Tacitus označil Skandinávii. Už ve druhém století ovšem započalo stěhování Germánů na jihovýchod přes Polsko do Černomořské stepi. Veškerý majetek si přitom brali s sebou, tvořil ho totiž zejména dobytek. Stáda krav a ovce chované pro vlnu dokonce žily s lidmi v jednom dlouhém domě langhús.
Neopevněné vesnice dále doplňovalo několik menších zahloubených dlouhých domů zvaných polozemnice, jámy na obilí a kopané studny. Patrové domy Germáni neznali, výjimku tvořili nadzemní sýpky umístěné na sloupech, aby se k potravě nedostali hlodavci. Po ovládnutí římských provincií se Gótové usadili i v dobytých městech, převážná většina ovšem dále žila na venkově.
Pád Říma
Před přívalem Hunů se východní Ostrogótové sice stáhli do římské Panonie, ale i zde zůstali pod vládou hunských králů. Naopak západněji sídlící Vizigóti pod vedením krále Alaricha prošli Balkánem a roku 410 způsobili zděšení římských obyvatel, vyplenili totiž samotný Řím.
Stěhování Gótů a jejich království na sklonku 5. století
Výměnou za ukončení tažení získali tito barbaři od císaře Honoria území v jižní Galii. V okolí Tolosy tedy vzniklo nejstarší germánské království a z nájezdníků se stali římští spojenci foederati sami bojující proti kočujícím Vandalům a Svébům.
Vizigóti jsou také vůbec prvními křesťany barbarského světa. Zajímavostí je, že křesťanství se u nich rozšířilo už ve třetím století, tedy v době, kdy ještě v samotném Římě byli křesťané krvavě pronásledováni.
Tajemství koruny, symbolu moci
V komiksu Potomci impéria (přečtěte si ho celý online tady) se poprvé setkáváme s císařem Valentinianem III. Na hlavě mu spočívá zdobená čelenka odkazující na touhu vyrovnat se svým slavnějším předchůdcům.
Původ koruny středověkých panovníků nebo i současné britské královny Alžběty II. můžeme totiž hledat právě u císaře Konstantina Velikého, do roku 337 posledního vládce sjednocené Římské říše.
Konstantin Veliký přejal podobu diadému zdobeného polodrahokamy z Persie a po římském vzoru převzali později tento symbol i gótští králové. Nový výzkum dokonce ukázal, že lombardská koruna, nejstarší v Evropě, kterou byl korunován třeba i císař Karel IV., je původně ostrogótskou prací z 5. století obsahující patrně části i původního Konstantinova klenotu.
