Hanební Vandalové: Kdo byli Barbaři se špatnou pověstí?

Hanební Vandalové: Kdo byli Barbaři se špatnou pověstí?
Sdílej
 
Pro nezřízené ničení a tupou zaostalost si měl germánský kmen Vandalů získat svoji nesmrtelnou proslulost. Ve skutečnosti pojem vandalismus poprvé použil kněz Henri Grégoire až v době Francouzské revoluce na konci 18. století. Římané naopak Vandaly považovali za nejcivilizovanější z barbarů.

 

Barbaři Vandalové rychle přijali římský způsob života, navštěvovali divadla a bydleli v dobytých římských městech. Za jejich špatnou pověst může vyplenění Říma roku 455 a zejména pronásledování katolíků, přestože sami byli vyznavači zavržené křesťanské odnože ariánství.

Vandalové se dostali až do Afriky

Původním domovem Vandalů bylo Slezsko, ale před hunskou invazí ustoupili společně se Svéby a stepními Alany do nechráněné provincie Galie. Po porážce od římských spojenců Vizigótů ovšem pokračovali dále do španělské Andalusie, původně zvané Vandalusie.

Ilustrace vandalského jezdce •  Profimedia.cz

Pod vedením krále Geisericha využilo osmdesát tisíc Vandalů špatné obrany afrického pobřeží a roku 429 přeplulo Gibraltarskou úžinu. Během dvou let obsadili zdejší římské provincie a na celé století vytvořili jediné germánské království mimo evropský kontinent.

Barbaři s plamenometem

Dobytím přístavu Kartágo získali Vandalové i zdejší rozsáhlou námořní flotilu a s ní také vynález řeckého ohně. Největší pozdně římské válečné lodě dromóny byly totiž na přídi vybaveny obdobou plamenometu, jehož přesný vzhled je dodnes záhadou.

Plamenomet ve středověku?! Sci-fi výzbroj starých civilizací

Plamenomet ve středověku?! Sci-fi výzbroj starých civilizací

Vandalové se stali námořníky a postupně se zmocnili středozemních ostrovů. Dokladem těchto nájezdů je i objev jedenácti vraků obchodních lodí potopených roku 450 přímo v přístavu Olbie na Sardinii. Jejich nákladem byly amfory s olejem, rybí omáčka garum a především africké obilí.

Změnu jídelníčku obyvatel Říma, způsobenou obsazením námořních cest barbary, zjistila i chemická analýza kostí z římských hrobů v přístavu Portus. Ukázalo se, že Římané museli začít jíst domácí pšenici a měli nedostatek dováženého vína.

Vandalské království roku 476

Vandalské království a námořní obchod roku 476 •  Aarhus Museum, Wikipedia

Největší loď starověku

V komiksu Potomci impéria (který si tady můžete přečíst celý online) pořádá císař oslavu na své obří lodi. Tento plovoucí div světa skutečně existoval. Vraky hned dvou takových lodí z prvního století byly objeveny roku 1929 v italském jezeře Nemi.

Nechal si je postavit Caligula, třetí římský císař, a s rozměry 70 x 20 metrů jde o největší lodě starověku. Jejich paluby zdobené bronzem nesly stavby z mramoru, vodní čerpadla i otočné mechanismy s kuličkovými ložisky. Oba vraky shořely za druhé světové války, ale v bahně jezera se prý dodnes ukrývá ještě další obří loď, údajně až sto metrů dlouhá.

PŘÍŠTĚ: Konec barbarů

Temná hrobka otomanských lodí

Temná hrobka otomanských lodí

Země barbarů v srdci Evropy: Germáni na našem území

Země barbarů v srdci Evropy: Germáni na našem území

Hunové změnili tvář Evropy: Odhalte tajemství jejich hrobů

Hunové změnili tvář Evropy: Odhalte tajemství jejich hrobů

 

Články odjinud