Napětí je téměř hmatatelné. Jako už tolikrát předtím speciální teleskopická kamera pomalu proniká do nepřístupné dutiny kostelní zdi svatého Jiljí v Klášteře Milevsko. Operátor ji opatrně posouvá vpřed. Centimetr po centimetru tak, aby nenarušil unikátní nálezovou situaci.
Badatelé s napětím sledují výstupní monitor, jak se celý aparát posouvá stále hlouběji tlustou románskou zdí. Přestože každý z nich má za sebou již řadu podobných průzkumů (o kterých jste si také mohli přečíst na stránkách časopisu ABC nebo třeba pod tímto odstavcem), všichni cítí, že tento bude zcela mimořádný.
Ježíšova písmena
Když z hadičky pod objektivem kamery vyrazí proud stlačeného vzduchu a ofoukne silně zaprášenou destičku, objeví se dvě písmena – I R. Všem přítomným se zatají dech jako nikdy předtím. Ty dvě litery totiž v daných souvislostech nelze přeložit jinak než jako latinskou zkratku pro Iesus Rex neboli Ježíš Král.
Označují relikvii, kterou naši předci spojovali přímo s ukřižováním Ježíše Krista. V křesťanském světě takové předměty patří k těm vůbec nejposvátnějším. V tuto chvíli ještě nikdo netuší, že je to dokonce přímo část hřebu, kterým mohl být Spasitel přibit ke kříži.
Viditelná tajná chodba
Vše začalo na jaře roku 2020, kdy se expertům ze spolku Naše historie podařilo ve zdi zmíněného kostela objevit šestimetrovou tajnou chodbu vedoucí do středověkého trezoru. Zajímavá byla už tím, že vchod do ní byl dlouhou dobu vidět na první pohled. Nikoho však zřejmě nenapadlo jej řádně prozkoumat.
Pod stoletými nánosy zvířecích vývržků, kostí, drobných kusů dřeva a dalšího odpadu, který sem malí živočichové natahali, objevili badatelé lidské ostatky a drobné zlaté ozdoby.
Až další podrobný průzkum ukáže, zda nalezená část lidských žeber a několikacentimetrové kousky ozdob ze zlata a stříbra patřily do relikviáře některého ze světců. Jinak byl trezor zcela prázdný. Jen ještě téměř na jeho dně našli výzkumníci nečistotami zcela zanesený miniaturní otvor po vyhnilém trámu.
Skrýš za trezorem
Na základě průzkumných prací vznikl podrobný digitální model kostela i s tajnou chodbou a trezorem. Příběh se zdál být u konce. Situaci však zcela změnilo setkání geoinformatika Jiřího Šindeláře ze spolku Naše historie a archeologa Pavla Břicháčka ze Západočeského muzea v Plzni s Petrem Chotěborem z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Právě on oběma výzkumníkům popsal obdobný nález trezoru pod katedrálou svatého Víta. Poklad zde nebyl umístěn přímo na podlaze trezoru, ale v další důmyslné skrýši, kam bylo možné strčit pouze ruku, jež nebyla na první pohled vidět. V tu chvíli je oběma expertům jasné, že se musí do Milevska vrátit.
S kamerou za kamenem
V červnu 2020 je proto celý tým zpět v kostele svatého Jiljí. Kamera tentokrát míří do miniaturního otvoru u dna trezoru. Po chvíli naráží na velký kámen, který je potřeba opatrně vyjmout. Pak je již cesta volná. Na kontrolním monitoru se poprvé zatřpytí zlatý křížek a po chvíli také již zmíněná destička s nápisem IR.
Kus hřebu
Teprve při pečlivém zkoumání nálezu vědci mezi dřevěnými troskami objevili nenápadný, zhruba šesticentimetrový kus železa. Evidentně useknutý kus kovu má v širší části vtepaný zlatý křížek. Neklamný to důkaz, že ti, kteří relikvii do skrýše ukládali, věřili, že pochází přímo z Ježíšova kříže, kterému se také říká Pravý kříž.
Historici a archeologové teprve musí zjistit, zda to opravdu může být dokonce část jednoho z hřebů, které přivezla ze Svaté země (dnešního Izraele) císařovna Helena (255 – 330). Záhadou zůstává, jak se tak cenná relikvie vůbec do kláštera dostala.
Ježíš Kristus v kříži
Pakliže se pravost hřebu z Pravého kříže potvrdí, půjde o fenomenální nález. Nebude ale ojedinělý. Součástí svatovítského pokladu na Pražském hradě je Korunovační kříž. Jeho výrobu zadal Karel IV. s požadavkem, aby do něj byly vsazeny relikvie související s Ježíšem Kristem.
V křížení najdeme dva kousky dřeva z Pravého kříže, dále část hřebu, trnové koruny a dalších předmětů, které byly podle křesťanského výkladu v den ukřižování použity. Do kříže jsou také vsazené ostatky světců Jana Křtitele, Pankráce a Anny.
