Jen pár kilometrů od hranic s Rakouskem, poblíž zámečku Lány u Břeclavi vykopali archeologové při svém průzkumu v roce 2017 zajímavý artefakt. Na žebru tura domácího neboli krávy byly netradiční rytiny.
V době vyzvednutí dost možná netušili, o jak průlomový nález půjde. Kost svěřili do rukou mezinárodního vědeckého týmu složeného z expertů z Česka, Rakouska, Švýcarska a Austrálie, kteří ji téměř tři roky detailně zkoumali. A teď hrdě hlásí: Jedná o vůbec nejstarší písmo, které se kdy na území obývaném Slovany podařilo najít.
První písmo Slovanů
Tradičně se za nejstarší slovanské písmo označuje hlaholice, kterou vymyslel Cyril ze Soluně v 9. století našeho letopočtu předtím, než s Metodějem vyrazil na Velkou Moravu. Písmo pro zápis slovanské mluvy bylo nutné pro záznam důležitých bohoslužeb a pro administrativní texty.
Právě příchod věrozvěstů na Moravu je považován za jednu z nejdůležitějších událostí české a moravské kultury a slavíme jej každoročně v červenci jako státní svátek.
Runy od germánských sousedů
Objev výzkumníků z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s písmem – konkrétně se starogermánskými runami.
Písmo na kosti se podařilo identifikovat specialistovi z vídeňské univerzity. Ten potvrdil, že se jedná o tzv. runy staršího futharku, které hojně využívalo germánské obyvatelstvo ve střední Evropě přibližně do 7. století našeho letopočtu.
Možná první slabikář
Archeologických nálezů s těmito konkrétními runami lze po celé Evropě napočítat jen 17, žádný z nich ale dosud nebyl učiněn na územích, která byla v tehdejší době osídlená slovanskými kmeny.
Na úlomku kosti z Břeclavi se nachází posledních 7 znaků z celkových 24 run abecedy futharku. Výzkumníci předpokládají, že původně byla na dlouhém žebru vyrytá celá runová abeceda. S nejvyšší pravděpodobností šlo o učební pomůcku, ze které se runové písmo mohli učit další obyvatelé velkomoravského sídliště.
Čirý obchodní ruch
S odstupem více než tisíce let je v podstatě nemožné určit, jak přesně tehdejší Slované k runovému písmu přišli, jakým způsobem jej používali či kolik lidí jej dokázalo číst. Jako nejpravděpodobnější využití archeologové uvádějí počítání či věštění. O tom, že Slované zapisovali čísla či věštby pomocí zářezů, se zmiňují historické prameny, a tak archeologové právě na podobný nález dlouho čekali.
Přepište dějiny
Nález je důležitý také pro porozumění vazeb mezi našimi předchůdci a okolními národy. „To, že jde o nejstarší doklad písma u Slovanů, je samozřejmě zajímavé pro téměř 300 milionů lidí, kteří mluví některým ze slovanských jazyků,“ dodává profesor Jiří Macháček z Masarykovy univerzity, který mezinárodní výzkumný tým pátrající po historii runové kosti vedl. (ABC)
Vykopávky z dob Velké Moravy
Prostor na jih od města Břeclav poblíž zámečků Pohansko a Lány, těsně nad soutokem řek Moravy a Dyje, je pro archeology zajímavý už mnoho desetiletí. Právě zde se kdysi nacházelo jedno z největších sídel Velké Moravy.
Archeologové poblíž Břeclavi tak stále nacházejí další obytné čtvrti, pohřebiště či zbytky opevnění z raného středověku. Kvůli tomu mají šanci zjistit více informací o tom, jak naši předkové žili, jak fungovaly jejich sociální vazby či tehdejší ekonomika.
